Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Ze studie publikované v časopise Nature Climate Change vyplývá, že z Amazonského deštného pralesa se může stát řídce zalěsněná savana, která by nebyla schopna absorbovat oxid uhličitý emitovaný lidskou činností. Pro zemské klima by to znamenalo další přitápění pod kotlem. 

„Stromy ztrácejí zdraví a mohly by se blížit k bodu zlomu, v podstatě k hromadnému úbytku stromů,” tvrdí spoluautor studie Chris Boulton z Exeterské univerzity. 

Vědci to zjistili díky satelitním snímkům pralesa z posledních tří desetiletí. Podle nich je až 75 procent stromů v pralese poškozeno a snižuje se jejich odolnost vůči vnějším vlivům. Stromům trvá déle, než se „vzpamatují” z účinků sucha podporovaného změnou klimatu, kterou živí lidské emise a odlesňování. 

Amazonský prales oteplí klima 

Jakmile prales tohoto bodu zlomu dosáhne, jeho transformace může být otázkou desetiletí. Vznikl by z něj zcela odlišný ekosystém tvořený směsí pastvin a stromů. Došlo by k uvolnění obrovského množství oxidu uhličitého do ovzduší, což by vedlo k dalšímu oteplení. 

Země a Příroda

Kvůli těžbě v Amazonii hrozí, že se prales promění v savanu bez života

„Amazonský prales ukládá spoustu uhlíku a všechen by se uvolnil do atmosféry,” varuje Boulton. „Přispělo by to ke zvýšení teplot a mělo vliv na budoucí průměrné globální teploty.” 

Podle něj tento temný scénář určitým způsobem lze zvrátit zastavením odlesňování. Vědci z Exeterské univerzity varují, že ve srovnání s předindustriální úrovní již byla ztracena pětina deštného pralesa. 

Zdroj: Nature Climate Change.