Za nádhernou vůní jara nestojí rostliny, jak si mnozí myslí. Mohou za ni především bakterie a šestinozí červi
Angličtí a švédští vědci zjistili, že jarní vůně se tvoří ze symbiotického vztahu mezi půdní bakterií Streptomyces a šestinohými tvory, červy známými jako chvostoskoci.
Vědci publikovali svou práci ve vědeckém časopise Nature Microbiology.
Jak vzniká vůně jara
Červi jsou přitahováni pachy vydávanými koloniemi bakterií Streptomyces v půdě. Ty produkují organické sloučeniny používané lidmi ve všem od chemických zbraní po antibiotika. Produkují ale hlavně geosmin a další těkavé organické sloučeniny, které se přeměňují na plyny a páry.
Bakterie tak zjednodušeně díky geosminu vypouští signály, které přitahují nevzhledné šestinohé červíky. Bakterie si tím zajišťují, že jejich spory se díky červům budou šířit dál. Geosminy zkrátka chvostoskocům voní a mají na ně chuť, přestože se běžně živí ovocnými muškami a háďátky.
Výměnou za přísun potravy vypomáhají červi bakteriím s distribucí jejich spor, které se přilepí na jejich těla a později odpadnou nebo vyjdou společně s trusem. Je to něco podobného jako u ptáků, kteří jedí plody rostlin. Získávají tak potravu, ale také distribuují semena, což prospívá rostlinám.
Úžasná přírodní symbióza
Vznik jarní vůně je tak úžasným příkladem symbiózy, která doslova prošla zkouškou času. Takto se to děje minimálně 450 milionů let. Takže po prvním jarním dešti, kdy červi prorazí zem a vaše nozdry zachytí ten opojný závan jara, můžete poděkovat chvostoskocům a Streptomyces a radovat se z tohoto voňavého ročního období.
Zdroj: Nature Microbiology, Popular Mechanics.