Vědci varují, že globální oteplování je jako motor pro hurikány
Téměř ve všech oblastech, ve kterých se utvářejí hurikány, se jejich větrná trvalá síla zvětšuje. Pohonem tohoto zesilování je globální oteplování.
Právě s takovými výsledky přišli experti z Národního střediska oceánské a atmosférické zprávy (NOAA) a z Institutu pro meteorologické satelitní studie Univerzity ve Wisconsinu-Madisonu. Výsledky byly zveřejněny ve sborníku Národní akademie věd Spojených států amerických.
Hurikány mění své chování
Vědec James Kossin z NOAA a Univerzity ve Wisconsinu-Madisonu navazuje na svou práci z roku 2013. Tehdy identifikoval trendy v intenzifikaci hurikánů v 28letém datovém souboru. V té době ale Kossin sám přiznal, že neměl dostatečně průkazný časový interval a ke statisticky významným výsledkům chybělo více výzkumů, které by hurikány studovaly podrobněji.
Aby Kossin zvýšil důvěryhodnost svého snažení, rozsah studie teď doplnil o globální údaje z let 1979 až 2017, přičemž použil analytickou techniku, která se spoléhá na infračervené měření teploty a geostacionární satelity k odhadu intenzity hurikánů (CIMSS Advanced Dvorak Technique).
Už dříve Kossin zjistil změny v chování hurikánů v průběhu desetiletí, a to jak v oblastech pohybu, tak dokonce v jejich rychlosti.
V roce 2014 postřehl migrující tropické cyklony, které cestovaly hlouběji na sever a na jich, díky čemuž byly rizikům pohromy vystaveny dříve méně ohrožené pobřežní populace.
V roce 2018 Kossin prokázal, že se hurikány pohybují pomaleji. Bouře se déle drží nad danou oblastí, například nad městy. Zvyšují se rizika ztrát na životech a škody kvůli rozsáhlejším povodním.
Pozorování těchto trendů ale nemusí být na sto procent přesné, protože data byla vždy sbírána s pomocí nejlepších technologií v dané době. „Data jsou každý rok trochu jiná než v loňském roce, každý nový satelit má i nové nástroje a data zachycuje různými způsoby,“ vysvětlil problém v přesnosti Kossin.
Ovšem i tak jeho soubor dat naznačuje, že postupně hurikány skutečně zesilují, a to jak na regionální, tak na globální úrovni, což nelze ignorovat. Podle Kossina hurikány reagují na globální oteplování. Zvyšování jejich prudkosti může úzce souviset se zvyšující se teplotou mořské vody.
„Je to dobrý krok vpřed a zvyšuje naši důvěru v to, že hurikány posílilo globální oteplování, ale naše výsledky nám přesně neřeknou, kolik trendů je způsobeno lidskou činností a kolik může být jen přirozená variabilita,“ shrnul to Kossin.
Bouře smetla Indii a Bangladéš
K hranici Bangladéše a Indie ve středu 20. května dorazil cyklon Amphan, který se vynořil z Bengálského zálivu. BBC varovala před nejsilnější bouří od roku 1999. V té době zahynulo tragických devět tisíc lidí.
Kromě toho celou situaci komplikuje koronavirová pandemie, která sužuje jak Bangladéš, tak Indii. Při evakuaci se totiž nedají kontrolovat nutné rozestupy kvůli prevenci před nákazou.
Už byly evakuovány miliony lidí. Obětí je zatím nejméně 14, v době vydání článků jich pravděpodobně bude i více. V rychlosti až 190 kilometrů v hodině vítr v nízko položených pobřežních oblastech zničil tisíce domů.
Cyklon doprovázely pětimetrové vlny, ulice v Západním Bengálsku a ve městě Kalkata jsou zaplaveny.
I když už cyklon zeslábl, pořád ohrožuje 300 tisíc obyvatel v pobřežních oblastech.
Nutno závěrem připomenout, že hurikány nejsou tvořeny zvyšujícími se teplotami oceánů a moří, ale z oteplující se vody a kvůli nasávání větší míry vlhkosti nabírají stále více ničivé energie. Psali jsme také: Hurikán, který děsí svojí velikostí a silou. Kdy a kde udeří?
