Velký třesk nebyl jeden, ale dva, zjistili kosmologové
Kosmologové dokonce mají v ruce důkazy, které to potvrzují. Jde o vlnění ve struktuře časoprostoru. Vědci proto nyní tvrdí, že po velkém třesku prošel vesmír obdobím rychlé a pozoruhodné expanze ve svých nejranějších okamžicích, říká se tomu inflace. Nikdo neví, co inflaci spustilo, ale vědci už dlouho studují různé jevy, například extrémní geometrickou plochost vesmíru ve velkých měřítcích.
Inflace byla pravděpodobně poháněna nějakým exotickým kvantovým polem, což je základní entita, která pohlcuje celý časoprostor. Na konci inflace se toto pole rozpadlo na miliony částic a záření, což vyvolalo tzv. horký velký třesk. Tyto částice se začaly slučovat do prvních atomů, když byl vesmír starý asi 12 minut a o stovky milionů let později se pak začaly shlukovat do hvězd a galaxií.
A teď ta záhadná temná hmota, kterou nejde vidět, ale vědci vědí, že tam je, protože její existenci potvrzuje její vlastní gravitační vliv na normální hmotu. Takže velmi zjednodušeně řečeno, konec té vesmírné inflace a následný horký velký třesk zaplavily vesmír temnou hmotou, která se už v té chvíli sama vyvíjela. Ale je to opravdu velmi zjednodušené, protože ve skutečnosti vědci nevidí žádné důkazy o existenci temné hmoty až do mnohem pozdějšího vývoje vesmíru, kdy už měla tato nepolapitelná hmota dostatek času na to, aby měla svůj gravitační vliv. A aby to bylo ještě komplikovanější, je tu tedy nejnovější zjištění, že temná hmota mohla mít i svůj vlastní „temný třesk“, protože temná hmota neinteraguje s normální hmotou.
Ve svém výzkumu se proto kosmologové zabývali právě tím, jak by tento temný třesk vypadal. A došli k závěru, že k němu došlo až poté, co odezněla ona inflace a vesmír se roztáhnul a ochladil natolik, že přinutil temné pole k vlastnímu fázovému přechodu, kdy se přeměnilo na částice temné hmoty. Zajímavé je také načasování temného třesku. Kdyby totiž k němu došlo příliš brzy, bylo by dnes ve vesmíru příliš mnoho temné hmoty, a naopak, kdyby se temný třesk odehrál moc pozdě, bylo by jí zase příliš málo. Takže k temnému třesku s největší pravděpodobností došlo zhruba ve chvíli, kdy byl vesmír mladší než měsíc, což je v souladu se všemi dosavadními pozorováními.
Tohle všechno znamená, že existence druhého třesku, tedy temného třesku, je skutečně reálná. Navíc kosmologové vědí, že temný třesk vytvořil svůj zvláštní podpis v gravitačních vlnách, což jsou vlny v časoprostoru, které se v dnešní době stále řítí vesmírem. A to znamená, že jednoho dne půjde vše otestovat. V současné době to totiž ještě není možné, protože vědci nemají potřebnou technologii. Ale nová je už na dohled. Pulsar Timing Arrays má zkoumat vesmír a jeho nízkofrekvenční gravitační vlny prostřednictvím načasování globálního pole přibližně 100 milisekundových pulsarů, a to pomocí největších radioteleskopů na světě. Tato technologie tak dokáže dát dohromady nejcitlivější možný nízkofrekvenční detektor gravitačních vln.
Projekt Pulsar Timing Arrays, na kterém spolupracuje řada zemí světa, má poskytnout vhled do mechaniky formování a evoluce galaxií, což astronomům nakonec pomůže vytvořit úplný obraz historie vesmíru v průběhu kosmického času.
Autorský článek, další zdroj: Inverse
