Existují důkazy, že na Marsu jsou aktivní sopky, což zvyšuje šanci na jeho nedávnou obyvatelnost
Nová studie vulkanických útvarů na povrchu rudé planety zjistila, že ložisko lávy na Elysium Planitia se zdá být skutečně velmi nedávné. Pravděpodobně nebude starší než 50 000 let.
Obyvatelný byl Mars nejspíš ještě nedávno
V geologických časových harmonogramech je 50 000 let opravdu krátká doba. Tento fakt by navíc mohl znamenat, že Mars byl nedávno obyvatelný a jeho části byly podobné regionům sopečné činnosti v ledovcových oblastech, jako je Island, kde se daří různým formám extremofilních bakterií.
"Může to být nejmladší vulkanické naleziště dosud zdokumentované na Marsu," řekl astronom David Horvath z Planetary Science Institute a University of Arizona.
Mars byl v poslední době plný překvapení. Přitom jde o na první pohled suchou a zaprášenou skalní planetu, ale s několika důkazy naznačujících vulkanickou činnost.
Jedním z důležitých důkazů je přítomnost kapalné vody pod povrchem. Mars je přes své teplé zbarvení velmi chladným místem, kde podpovrchová voda může snadno zamzrnout. V loňském roce pak další práce popisovala, jak marťanský meteorit obsahoval důkazy o vulkanické konvekci v marťanském plášti.
Nyní pomocí družicových dat našel tým astronomů vedený Horvathem další důkaz, tedy sopečný útvar na Elysium Planitia, široké, hladké pláni severně od rovníku Marsu.
"Jde o záhadné tmavé ložisko pokrývající oblast o něco větší než Washington DC. Má vysokou tepelnou setrvačnost, obsahuje materiál bohatý na pyroxeny s vysokým obsahem vápníku a je symetricky distribuován kolem segmentu puklinového systému Cerberus Fossae v Elysium Planitia," řekl Horvath.
Většina vulkanických útvarů na povrchu Marsu pochází z povrchových lávových proudů, nikoli z vulkanických výbuchů, i když výbušné vulkanické prvky rozhodně nejsou neznámé. To, co dělá objev týmu tak zajímavým, je to, že jde o nedávno aktivní útvar, který obsahuje lávu a popel. "Tato erupce mohla chrlit popel do atmosféry Marsu až do výšky 10 kilometrů, ale pravděpodobně jde o poslední výbuch erupčního materiálu,“ vysvětlil Horvath.
A to není všechno
Je zajímavé, že ve stejné oblasti byly zjištěny další náznaky aktivity. Přistávací modul Mars InSight je od této oblasti vzdálen přibližně 1 600 kilometrů a přesto detekoval aktivitu zemětřesení na Cerberus Fossae.
Dohromady tyto dva důkazy naznačují, že aktivita uvnitř Marsu zjevně pokračuje. Zemětřesení mohou způsobit erupce magmatu zde na Zemi a to samé je tedy možné i na Marsu. Navíc tato lokalika není daleko od velkého impaktního kráteru zvaného Zunil. Dopad tělesa klidně mohl spustit sopečnou činnost.
To vše dává jistou perspektivu relativně nedávného života na Marsu, podobného těm, které se vyskytují u hydrotermálních průduchů na Zemi. Mikrobiální život na těchto místech prosperuje a nespoléhá se na fotosyntézu, ale na chemické reakce. "Interakce vzestupného magmatu a ledového substrátu v této oblasti mohla poměrně nedávno poskytnout příznivé podmínky pro mikrobiální život a zvýšit možnost existence života v této oblasti,“ uvedl Horvath.
A to by mohlo pomoci naplánovat budoucí mise na Marsu do míst, kde by mohly být nalezeny důkazy o životě. Dále čtěte: Jedna z největších hvězdných erupcí má velké důsledky pro mimozemský život.
