Rusko chce zpátky na Měsíc a poletí tam už letos
První z těchto misí, přezdívaná Luna 25, má být zahájena letos v říjnu a ukončí 45letou přestávku od dávných sovětských přistání na Měsíci. Ruští vědci tam chtějí studovat vodu, která je pod povrchem nebo v ledové formě.
Ruská desetiletka na Měsíci
"Měsíc je centrem našeho programu na příští desetiletí,“ řekl Lev Zelyony, vědecký poradce Ruského institutu pro výzkum vesmíru.
Rusko má totiž s Měsícem trochu zpoždění. USA se zaměřují na návrat lidí na Měsíc pomocí svého programu Artemis, který zahrnuje také spoustu robotických měsíčních misí. V prosinci Čína přepravila na Zemi první čerstvé měsíční vzorky za několik desetiletí ve stále se rozvíjející sérii misí nazvaných Chang'e. Indie a Izrael slíbily nástupnické programy poté, co jejich lunární sondy přezdívané Chandrayaan-2 a Beresheet přistály na Měsíc v roce 2019.
Ale pouze USA se mohou vyrovnat ruskému lunárnímu dědictví, do kterého chce Rusko naskočit poté, co s Měsícem skončilo v roce 1976.
Přistávací modul, který vypustí v říjnu, je navržen ke studiu ledu trvale zamrzlého pod měsíčním povrchem. Při přistání bude kosmická loď využívat evropskou kameru k prosazování budoucích měsíčních misí Evropské vesmírné agentury.
Ale Luna 25 je jen začátek, zdůraznil Zelyony a prozradil, že Rusko má v plánu celkem pět měsíčních misí. V roce 2023 nebo 2024 plánuje Rusko vypustit Lunu 26, tentokrát orbiter, který by hledal magnetické a gravitační anomálie na Měsíci a zachytil vysoce přesné snímky potenciálních přistávacích míst.
Rusko chce vzorky z jižního pólu Měsíce
V roce 2025 by se měla uskutečnit mise Luna 27, která by měla zamířit na jižní pól Měsíce a nést evropský přistávací software. Ale také na základě robotů s laskavým svolením Evropské kosmické agentury by modul měl mít vrták, který dokáže shromažďovat horniny z jižního pólu.
Kromě toho bude mít přistávací modul sadu nástrojů určených ke studiu toho, jak sluneční vítr, konstantní proud nabitých částic proudících ze Slunce a přes sluneční soustavu, ovlivňuje měsíční povrch.
Poslední dvě mise ze série Luna, jak je popsal Zelyony, ještě nemají stanovena přesná data zahájení. Ale Luna 28, známá také jako Luna-Grunt, by navazovala přímo na svého předchůdce tím, že by přivezla zpět na Zemi kryogenicky uložené vzorky z jižního pólu Měsíce, které by obsahovaly vodní led a další takzvané těkavé sloučeniny.
Nakonec Luna 29 doveze na Měsíc nový rover Lunochod, který by byl skutečným návratem k dávným sovětským misím. Lunochod 1 se stal prvním úspěšným vozítkem v ve vesmíru a v roce 1970 strávil 10 měsíců zkoumáním regionu přezdívaného Mare Imbrium nebo-li Moře dešťů. Dále čtěte: Konspirační teorie okolo prvního muže ve vesmíru. Gagarin možná nebyl zdaleka první.
