Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Některé současné studie prý naznačují, že tam, kde lidé dýchají nejšpinavější vzduch, se nejvíce krade či zabíjí. Nejde o konspirační teorii vyvinutou jen několika jedinci, ale poznatky, které přinesl před několika dny web stanice BBC.

Pozná policie, kde bude větší výskyt zlosynů?

V tuto chvíli se to může jevit jako scénář sci-fi filmu. Brzy to ale možná bude realita. Dočkat bychom se mohli toho, že policie bude monitorovat čistotu ovzduší a rozmisťovat své hlídky a dozor podle aktuálního výskytu zplodin.

Znečištěný vzduch nenechává spát řadu vědců. Zkoumají jeho dopady na chování lidí i jejich zdravotní stav. Dnes už nikdo nezpochybňuje to, že právě smog má vliv na úmrtí sedmi milionů lidí ročně. Není prý ale ani vyloučeno, že některé studie brzy dojdou k závěru, že k tomuto číslu je možné přidat i případy vražd či zabití ve znečištěných oblastech.

Těžké zločiny se stávají ve dnech, kdy doslova ve „vzduchu něco visí“

Například loňská studie Sefiho Rotha z Londýnské ekonomické školy dospěla k závěru, že v mnoha londýnských obvodech dochází k těžším zločinům ve dnech, kdy je ve vzduchu více škodlivých částic. Týkalo se to jak dělnických čtvrtí, tak též i bohatších rezidenčních zón.

Roth sice připustil, že jde o náhodnou časovou korelaci, avšak začal jev zkoumat podrobněji, aby potvrdil možnou příčinnou souvislost. Věnoval se tak podrobnému dennímu výzkumu malých oblastí, mezi nimiž se v závislosti na směru větru pohybovaly masy znečištěného vzduchu. A výsledky ho překvapily.

Každý den sledovali mrak znečištěného ovzduší a zjišťovali, co udělá s úrovní zločinnosti tam, kam se dostane.  A zjistilo se, že kamkoli dorazí, právě tam počet zločinů v ten den vzroste.

Na náhody to nevypadá

Studie zmiňovaného vědce však nenaznačuje možnou souvislost mezi škodlivými částicemi ve vzduchu a výskytem vážných zločinů. Ovšem vloni se to podařilo Jacksonu Luovi z massachusettského institutu MIT, který srovnával data z tisíců amerických měst za devět let.

Ukázalo se, že tam, kde lidé dýchali špinavější vzduch, se podle něho ve výraznější míře dařilo závažným zločinům jako jsou loupeže, znásilnění či vraždy.

Ano, i v tomto případě mohlo jít o náhodnou souvislost nezávislých jevů, avšak výsledky se nezměnily ani v případě, kdy autor zohlednil sociální faktory jako výši příjmů či nezaměstnanost. A to už na náhodu nevypadá.

Vliv na potenciální kriminální sklony u mladých lidí

V těchto souvislostech je pak nutné uvést i výsledky další studie. Ta naznačuje, že dlouhodobé vystavování lidí špinavému ovzduší může mít vliv na možné kriminální sklony u mládeže.

Tým Diany Younanové z Jihokalifornské univerzity dospěl totiž k závěru, že dospívající mládež získává častěji návyky ke špatnému chování, pokud dýchá vzduch obsahující škodlivé mikročástice.

Tyto výzkumy jsou však pouze začátkem hledání možných souvislostí. Odborníci se shodují, že pro potvrzení takových závěrů a teorií potřebují nalézt ještě další důkazy.

Jisté však je, že by se vládnoucí politici podle nich měli držet příkladu zemí, které úroveň znečištění ovzduší rychle snižují. A tam, kde se to nedaří vládám, by se měli o vzduch, který dýchají, zajímat i sami obyvatelé. Jen tím prospějí fyzickému a duševnímu zdraví. A podle všeho též slušnému (nekriminálnímu) chování. Čtěte také: Autismus a kouření. Nečekané souvislosti.