LSD: Droga společenské elity i hnutí hippies je tu už víc než sedm desítek let
Vznik této sloučeniny se poprvé datuje do roku 1938. Švýcarský chemik Albert Hofmann tehdy pracoval pro laboratorní institut Sandoz a měl za úkol vytvoření látky, která by se později dala použít ve zdravotnickém průmyslu ke stimulaci dýchacího traktu a krevního oběhu. Hofmann tehdy ale úspěch neslavil, a tak se výzkum odložil o pět let. Nutno dodat, že pro vědu velmi dlouhých pět let.
Bicykle day? Účinky drogy byly nečekané
Nicméně v roce 1943 chemik nakonec přece jen pokračoval a vyzkoušel látku i sám na sobě. Zjistil tak, že pětadvacátý diethylamid kyseliny lysergové je silný halucinogen, navíc toxický. Na vlastní kůži prožil vědec takzvaný kyselinový trip, což znamenalo, že ho musel domů dopravit jeho asistent. A protože se přeprava uskutečnila na kole, od té doby se v dějinách LSD objevuje tento mezník pod jménem Bicykle day.
Pod názvem Delysis se látka začíná používat v psychiatrii již krátce po válce v roce 1947. Z laboratoří Sandoz se vyváží prakticky do celých Spojených států. Zaujme i různé instituce, takže v nich probíhá další testování. Studentům oboru psychiatrie poskytne možnost vyzkoušet si pocity šílenství.
Psychoanalytici jsou účinky látky nadšení. A hojně ji předepisují třeba i na léčbu závislosti na alkoholu, paranoikům, schizofrenikům či lidem s dalšími mentálními poruchami. Oceňují, že LSD není příliš návykové a navíc je málo pravděpodobná možnost předávkování.
Fyzicky návykový není, za to psychicky hodně
Jenomže zatímco není LSD fyzicky návykové, brzy se zjistí, jak moc je návykové psychicky. Navíc vychází najevo, jak rychle jedinci pod jeho vlivem ztrácejí kontakt s realitou. Přesto v 60. letech jde o drogu, která se stává kultovní pro celou generaci hippies. Méně známý je ale fakt, že LSD bylo oblíbené i mezi tehdejší smetánkou, která své experimenty s drogou nazývá pouhým „rekreačním užíváním.“
Výzkumy s drogou a jejím případným vývojem byly nakonec v 70. letech ukončeny. Mezi zajímavosti snad patří to, že u nás v Československu, kde prováděl výzkum např. Stanislav Grof, bylo LSD zakázáno jako v jedné z posledních zemí světa. Dodnes se ale LSD v části klubové komunity na rave scéně užívá a v absolutních číslech je počet uživatelů značný (4,6 % amerických studentů ve 12. třídě někdy LSD vyzkoušelo).
Užití LSD přitom může mít dlouhotrvající psychické následky, a to častěji u osob, které měly psychické problémy v minulosti. Traumatem může být i samotný zážitek ze stavů zažitých po požití LSD. Traumatizující trip na LSD může vzácně způsobit i psychózu. Častější jsou však „flashbacky“, krátké záblesky z prožitých halucinogenních tripů. Některé studie uvádějí, že LSD může u osob trpících schizofrenií zhoršit průběh nemoci. (Čtěte také: Vědci varují před pravidelným užíváním silné marihuany. Může způsobovat vážné zdravotní problémy).