Co rozhodlo, že se chodíme do ZOO koukat na šimpanze my a není to právě naopak?

To, na jaké straně mříží dnes stojíme, rozhodla zřejmě šťastná náhoda
📷
Dalších 5 fotografií v galerii
 Věda a Výzkum 
10. dubna 2019 11:18 / Shutterstock
  3   1
Možná vás to už také někdy napadlo. Proč, když máme stejné praprapředky, byl vývoj natolik odlišný, že z části této pradávné populace jsme vznikli my lidé a část zůstala na úrovni primátů. Proč se vlastně chodíme do zoologických zahrad dívat na šimpanze a proč tomu není naopak? Vědci na to mají nejrůznější teorie.

Lidé se od svých nejbližších příbuzných, šimpanzů, oddělili přibližně před pěti až sedmi miliony let. Ale proč se tolik lišíme, když výzkumy potvrdily, že z genetického hlediska se genom šimpanze a člověka liší jen velmi málo? Dosažitelné údaje tvrdí, že je genetická informace lidí a šimpanzů z 95 až 99 % zcela identická. Tak proč?

Je známá skutečnost, že lidský mozek se od ostatních tvorů na planetě značně liší. Ale co k tomu vedlo? Z jakých důvodů se náš mozek vyvíjel do dnešní podoby a ten šimpanzí zůstal v podstatě stejný?

Jednou z teorií je, že za vše, nebo alespoň za podstatnou část dnešního rozdílu, byla změna jídelníčku našich prapředků. Přechod na masitou stravu, který nastal někdy před přibližně 2 miliony lety vyžadoval přece jenom více „přemýšlení“ než sběr rostlinné potravy.

Ta se před vámi nijak neschovává, neutíká a ani se nebrání. Postačí prostě přijít a plody bobule či byliny a traviny sebrat či utrhnout. Lov však vyžaduje nějaké nástroje, do jisté míry plánování a taktiku, ale hlavně komunikaci s ostatními členy tlupy. A to vše vyžadovalo vyvinutý mozek. Ale třeba lvi, vlci i jiní masožravci, kteří loví ve smečkách, to umějí do jisté míry také. Je tedy zřejmé, že to nemůže být jediný faktor, který vedl ke vzniku lidské inteligence. Největší mýty o fungování lidského mozku: Čtěte zde.

Další teorie uvádí, že na zvětšování mozku našich dávných předků měly vliv i klimatické změny. Výzkumy ukazují, že k největšímu růstu velikosti mozku docházelo v době, kdy probíhaly největší výkyvy klimatu. Často měnící se podmínky tak mohly vytvářet selekční tlak na vývoj inteligence. Druhy se musely buď přizpůsobit, nebo vyhynout. Ale i klimatické změny postihly vlastně všechny živé tvory. Něco v těchto teoriích prostě stále chybí.

Je stále pravděpodobnější, že za oddělením člověka od šimpanze vedla prostě šťastná náhoda, díky které u nás došlo vlastně k nepatrným mutacím. Jak už bylo řečeno shora, tak rozdíl v genomu je tak nanejvýš 5%. A právě tento rozdíl způsobily mutace.  

Výzkum ukázal, že rozdíly má na svědomí jen několik řetězců molekul zvaných microRNA, které fungují jako jakési regulátory ovlivňující funkci stovek genů. Změna v těchto regulačních mechanismech tak mohla způsobit dalekosáhlé změny ve stavbě živočichů a mohla být tím impulsem, který urychlil evoluci lidského mozku.

Trochu světla do těchto teorií vnáší i společná práce mnoha vědeckých pracovišť, která odhalila, že drobná změna na jednom z genů pojmenovaného HMGA2 má měřitelný vliv na inteligenci. Jedinci, kteří mají na tomto úseku písmeno C, tedy nukleovou kyselinu cytosin, namísto písmene T označujícího thymin, mají o něco větší mozek i vyšší IQ. Pokud daný člověk zdědil tuto drobnou mutaci po obou rodičích, je rozdíl oproti osobě bez této mutace ještě vyšší.

Lidský mozek ještě není ani zdaleka prozkoumán natolik, abychom znali všechny podrobnosti o jeho vývoji a funkcích. Zdá se však, že za vývoj lidského mozku a jeho schopností, které nás oddělují od šimpanzů, vděčíme několika málo drobným, šťastným a nahodilým mutacím.

Bez nich bychom možná v zoologických zahradách stáli na opačných stranách mříží, než stojíme dnes.

Karel Kovka | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Čína stále přitvrzuje. Neuvěříte, co všechno musí Číňané udělat, když si chtějí koupit telefon či...

Dům a zahrada

Vyrobte si difuzér, se kterým na vás dýchne pravá vůně Vánoc

Cestování

Jižní Afrika a malá ochutnávka úžasných zážitků a zajímavostí, které tato země nabízí

Zavřít reklamu