Kvůli oteplování a tání tisíce let zmrzlé půdy hrozí lidstvu choroby, se kterými by si nevědělo rady
V Jakutsku v severovýchodním Rusku bývá zima celých 12 měsíců v roce. Přesto se dá pozorovat, že je nyní něco jinak. I v této oblasti se zvyšují teploty, stejně jako prakticky po celé planetě. Problém je, že město Jakutsk je místem starověkého permafrostu.
Permafrost je dosud trvale zmrzlá půda, která však v minulosti pohltila a zachytila prehistorická zvířata. Ukrývat se v ní mohou například již zaniklé druhy divokých koní nebo mamutů. Až sem by se to dalo vnímat jako zajímavá příležitost nejen pro vědce, ale i celou společnost. Háček je však v tom, že ta zvířata mohla zemřít na antrax a další prehistorická onemocnění. Není tedy divu, že se odborníci obávají, aby se spící spóry po roztavení ledu neprobudily a neuvolnily do ovzduší.
O tom, že nejde o zcestné obavy, svědčí fakt, že propuknutí onemocnění antraxu v roce 2016 zabilo tisíce sobů a stovky lidí musely být hospitalizovány v důsledku oživení starých spór antraxu v arktickém Jamalu.
Permafrost přitom zaujímá rozlohu celých dvou třetin Ruska, včetně zmíněné jakutské oblasti. Nezastaví-li se tání, k uvolnění mnoha starých bakterií by skutečně prý mohlo dojít.
Máme se bát epidemií?
Z nejchladnějšího města na Zemi by se tak teoreticky mohlo stát ohnisko obrovské epidemie antraxu a dalších pradávných a dnes už neznámých nemocí.
Permafrost totiž je schopen tyto bakterie uchovat stovky tisíc, nebo dokonce i milionů let. Probudit se mohou jen v případě oteplení klimatu. „Spóry Anthraxu mohou zůstat v permafrostu naživu až 2 500 let. To je děsivé vzhledem k rozmrazování zvířecích pohřebišť z 19. století," varoval jakutský biolog Boris Kershengolts.
Popsal i scénář toho, jak k neštěstí může dojít. Když by se zmrzlá těla zvířat dostala z permafrostu a při vyšších teplotách roztála, katastrofa může být odstartována. Otázkou však zůstává, do jaké míry se jí lze bránit či se na ni připravit.
Permafrost ubývá rychlostí 5 centimetrů ročně
Led v sibiřské oblasti je velmi hluboký, ale vědci v posledních letech zjistili, že taje do stále větší hloubky. Potíže způsobují také srážky ve sněhu, ke kterým v posledních desetiletích dochází. Teplota permafrostu je pak vyšší než teplota vzduchu. V současnosti se permafrost smršťuje tempem zhruba 5 centimetrů ročně.
Hrozba epidemie je reálná, protože již zmíněné vypuknutí epidemie antraxu v roce 2016, což bylo první ohnisko za 70 let, v Arktidě v Jamalu na severozápadě Sibiře bylo spojeno právě s rozmrazováním permafrostu.
Vědcům se tam podařilo izolovat kmeny Anthrax Bacillus anthracis a nezávisle na tom izolovali také kmen v Jakutsku v roce 2015, ačkoli tam nedošlo k žádné epidemii.
Klimatologové bubnují na poplach právem
Jak se ukazuje, temné scénáře klimatologů se vyplňují. A jen těžko se dá odhadnout, co všechno to pro život na Zemi bude obnášet. Hladina oceánů stoupá zatím o 2 mm ročně, pokud roztaje všechen led a permafrost planety, hrozí zdvih moří o zhruba 70 m za 500 let.
Zatím se však ne zcela trefily vědecká varování z hlediska úniků metanu z hydrátů metanu a permafrostu. Rychlost procesu je totiž vyšší, než se čekalo, a to je zcela alarmující.
Metan z hydrátů uniká nyní i v severních mořích u Severní Ameriky. Permafrost taje tak nejen na Sibiři, ale i v Kanadě. Odborníci dokonce připustili, že v důsledku toho dochází na některých místech k destrukci železnice a silnic. Čtěte také: Velká slaná jezera pomalu mizí. Za přírodní katastrofu může z části lidská činnost.
