Když zemřete, nejste úplně mrtví. Nová studie odhaluje, že některé geny v mozku se po smrti stávají aktivnější
Jak přesně tyto "zombie geny“ fungují? Odpověď je kombinací zdravého rozumu a překvapení.
Vědci porovnali čerstvou a posmrtnou mozkovou tkáň
Pro studium posmrtného mozku vědci shromáždili vzorky mozkové tkáně od pacientů po operacích mozku. Ve své vědecké zprávě píší: "Ve srovnání s řadou posmrtných transkriptomů souvisejících s neuropsychiatrickým onemocněním měl tento transkriptom lidského mozku zcela jedinečný transkripční vzorec. Abychom pochopili tento rozdíl, měřili jsme transkripci celého genomu jako funkci času po odstranění čerstvé tkáně, abychom napodobili posmrtný interval.“
"U většiny neuropsychiatrických poruch, včetně Alzheimerovy choroby, autismu a schizofrenie, jsou k dispozici pouze posmrtné tkáně. Vzhledem k důležitosti těchto studií jsme zkoumali celkové genové exprese mezi čerstvými a posmrtnými tkáněmi lidského mozku pro řadu mozkových poruch s centrálním zaměřením na geny závislé na aktivitě, které se pravděpodobně podílejí na vyšších kognitivních funkcích lidského mozku,“ vysvětlili dále vědci.
Zjednodušeně řečeno tedy vědci porovnali čerstvou mozkovou tkáň s posmrtnou mozkovou tkání. A výsledkem byli překvapeni. Mozek je aktivní i po smrti, a to dokonce velmi dlouho.
Co vysvětluje "zombie gen“?
Vědci našli úplně odlišné vzorce exprimovaných genů, přičemž neuronální geny poklesly v aktivitě, zatímco gliální geny vzrostly. "Zjistili jsme, že až 1427 genů může být seskupeno. Jeden shluk 317 rychle klesajících genů byl neuronový a silně se překrýval s geny závislými na aktivitě. Druhý shluk 474 genů byl gliový, včetně astrocytů a mikroglií. Je pozoruhodné, že když se neuronový buněčný shluk rychle rozpadl, došlo k vzájemnému a dramatickému nárůstu exprese klastru gliových buněk."
Ve svém prohlášení vedoucí autor studie Jeffrey Loeb vysvětluje: „Že se gliové buňky po smrti zvětšují, není příliš překvapivé, protože jejich úkolem je uklidit po úrazech mozku a vypořádat se například s nedostatkem kyslíku nebo mrtvicí. Gliální geny svým způsobem představují čistící tým, který se aktivuje až po chaotickém incidentu, jako je třeba operace mozku. Zatímco 80 procent genů zůstalo v průběhu času stabilní, neuronální a gliové geny představují těch dalších 20 procent. Gliové ,zombie geny´ prokázaly nejvyšší aktivitu v průměru asi po 12 hodinách."
Porozumění chemickým procesům mozku je klíčové pro vědce, kteří se snaží najít způsoby, jak léčit devastující onemocnění mozku, jako je například Huntingtonova choroba. Dále čtěte: Nové ohnisko eboly naznačuje, že virus by se mohl skrývat roky uvnitř lidského organismu.
