Vědci dokázali, že existují dva způsoby, jak měřit den na Zemi a my používáme ten delší
Ale protože se Země neustále pohybuje po své oběžné dráze kolem Slunce, jistý bod planety je natočen přímo na Slunce a to na konci této 360 stupňové rotace.
Jeden den a dva časy
Aby Slunce dosáhlo přesně stejné polohy na obloze, musí se Země otočit o 1 stupeň dále. A tak se lidé rozhodli měřit dny, nikoli přesnou rotací Země, ale polohou Slunce na obloze. Technicky se jedná o dva různé typy dne. Den měřený dokončením rotace o 360 stupňů se nazývá hvězdným dnem.
Den založený na poloze Slunce je však sluneční den. Ten druhý je o čtyři minuty delší než ten první, což činí těch 24 hodin, na které jsme zvyklí.
"Sluneční den trvá 24 hodin, protože se pohybujeme kolem Slunce na oběžné dráze,“ řekl James O'Donoghue, planetární vědec z japonské vesmírné agentury JAXA. "Kdyby Země neobíhala Slunce, oba časy by byly stejné.“
I počet dní v roce je jiný
Protože v našem kalendáři používáme sluneční dny, napočítáme jich 365 za rok. Ale Země ve skutečnosti dokončí úplnou rotaci, tedy hvězdný den 366 krát za rok.
O'Donoghue popisuje rozdíl mezi těmito dvěma typy dne jako otázku výběru toho, jaký objekt pozadí použijeme jako základ pro srovnání pro rotaci Země. Plná rotace vzhledem k poloze Slunce je sluneční den. Plná rotace vzhledem ke všem ostatním hvězdám, které vidíme, je hvězdný den.
Pokud bychom místo našeho obvyklého počítání používali hvězdný den, "Slunce by každý den vycházelo zhruba o čtyři minuty dříve,“ řekl O'Donoghue. "Po šesti měsících by tak slunce vycházelo celkem o 12 hodin dříve.“
"Rozhodli jsme se spojit náš denní rytmus se Sluncem, ne s hvězdami. Ve skutečnosti hvězdy vycházejí každý den o čtyři minuty dříve kvůli naší volbě," dodal O'Donoghue. Dále čtěte: Vědci dokázali, že síla nicoty dokáže manipulovat s objekty.
