Archeologové objevili kousek od Prahy sedm tisíc let starou stavbu. Je starší než egyptské pyramidy a vědci zatím netuší, k jakému účelu sloužila
Fakt, že se u Vinoře tak vzácná stavba nachází, je v Česku známý dokonce už od osmdesátých let minulého století. Tehdy na tuto vzácnou stavbu narazili dělníci při stavbě. Ale teprve nyní archeologové zahájili vykopávky, které odhalily stavbu v celé její majestátnosti. Respektive to, co z ní zbylo.
Vinořský rondel má v průměru 55 metrů a je jasné, že jej vystavěla civilizace, která v místě žila mezi rokem 4 900 až 4 400 před naším letopočtem. Vědci z Archeologického ústavu AV ČR také v místě vykopávek našli úlomky keramiky, kamenné nástroje a rovněž zvířecí kosti.
Nyní se čeští vědci chtějí soustředit na organické pozůstatky a pomocí metody datování uhlíku by chtěli určit přesné stáří rondelu. Jakmile se jim to podaří, je možné, že rondel bude možné spojit s neolitickým sídlištěm, které bylo objeveno nedaleko, což by bylo velmi důležité a dost možná by se tak podařilo rozluštit jednu ze záhad.
Jak ukazují záběry z výšky, vinořský rondel byla více či méně kruhová stavba se třemi samostatnými vchody. Vědci našli kompletně zachovalé pozůstatky palisádových žlábků, do nichž byla původně zapuštěna centrální dřevěná konstrukce. Předpokládá se, že uvnitř stála kůlová konstrukce ukotvená ve žlábcích, obkroužená jedním až maximálně čtyřmi příkopy. Na vnější straně příkopu či příkopů byl s velkou pravděpodobností umístěn val z vykopaného materiálu. A přestože po celém území Evropy byly již dříve nalezeny desítky takových rondelů, všechny jsou podstatně mladší než ten vinořský.
Další podobné stavby byly například nalezeny u hranic České republiky, Německa a Polska, ty ale zase pro změnu měly obdélníkový tvar a vešlo se do nich maximálně třicet lidí. A další příklad. V roce 1991 byl v Německu nalezen velmi starý rondel, který také zřejmě postavila starodávná kultura, která uměla vyrábět keramiku. Ten má průměr 75 metrů a má rovněž tři vchody. Zajímavé také je, že vchody německého rondelu odpovídají východu a západu slunce během zimního a letního slunovratu a němečtí vědci si myslí, že fungoval jako observatoř nebo kalendář, jak v roce 2012 napsali do vědeckého časopisu Archaeological Papers Americké antropologické asociace.
Jaroslav Řídký z Archeologického ústavu AV ČR ale uvedl, že čeští archeologové se zatím kloní k myšlence, že vinořský rondel byl tzv. mnohoúčelový. Podle nich mohl sloužit jednak k různým rituálům, astronomii a v neposlední řadě také k obchodní výměně.
Rondely obecně jsou pro archeology podobnou záhadou, jakou jsou dodnes například již zmiňované egyptské pyramidy, jejichž technologie stavby také dosud nebyla plně vysvětlena. Rondely pro změnu stavěly civilizace, které měly k dispozici prakticky jen běžné kamenné nástroje. A přesto dokázali postavit něco tak obrovského, co se svou velikostí dá přirovnat k velikosti poloviny dnešního fotbalového stadionu.
A to není jediná záhada evropských rondelů. Archeologové totiž nemají prakticky žádné informace o lidech, kteří dokázali něco takového tak dávno stavět. V okolí rondelů totiž nejsou žádná pohřebiště, tudíž archeologové nemohou učinit žádné nálezy, které by jim umožnily nějakou tehdejší civilizaci s rondely spojit. Další záhadou také je, že rondely se zničehonic přestaly stavět kolem roku 4 600 před naším letopočtem a nikdo neví, proč.
Nález u Vinoře by ale mohl alespoň některé z těchto otázek zodpovědět. Čeští archeologové si na to minimálně fandí. Pokud by se jim to podařilo, rozluštili by jednu velkou záhadu. Čtvrtina všech dosud objevených rondelů v Evropě totiž leží právě v Čechách a všichni chtějí vědět, kdo je tady postavil.
Autorský článek, další zdroj: Live Science
