Senzační úspěch archeologů. Georadar zobrazil pod povrchem nečekaný objekt
A právě s použitím tohoto přístroje učinili norští archeologové při průzkumu pohřebiště z doby vikingů nečekaný nález. Zhruba půl metru pod povrchem jim georadar zobrazil strukturu, která tvarem odpovídá vikinské lodi. Nález učiněný jihovýchodně od Osla je o to vzácnější, že z vikinského období jsou v Norsku pouze tři zachovalé pohřební lodě.
Vikingové, skandinávští mořeplavci, v době od osmého do jedenáctého století naháněli hrůzu svými loupeživými nájezdy obyvatelům příbřežních oblastí západní i jižní Evropy. Se svými válečnými loděmi, drakkary, se vydávali nejen na loupeživé, ale i objevné výpravy nejen podél pobřeží. Jako první založili osady v Grónsku a byli to právě vikingové, kteří s největší pravděpodobností objevili kolem roku 980 Ameriku.
Drakkar, jednořadá válečná veslice se sklopným stěžněm a velkou příčnou ráhnovou plachtou, byl ovládán kormidelním veslem. Nejčastější délka lodě byla 30 až 40 metrů, i když jsou známy menší i ještě delší. Drakkar se vyznačoval snadnou ovladatelností, rychlostí a odolností proti nepřízni počasí a díky nízkému ponoru mohl plout proti proudu řek daleko do vnitrozemí. A v těchto lodích byli také při staroseverském pohřebním obřadu pochováváni vikinští králové a náčelníci se svým vlastnictvím určeným pro posmrtnou cestu.
V Norsku byly zatím objeveny jen tři zachované pohřební lodi a poslední nález pochází z Osebergu u Osla už z roku 1903. Podle obrysů měří nově objevená vikinská loď v Haldenu, i bez chybějící přídi a zádi, na délku 20 metrů. To z ní činí jednu z nejdelších vikinských lodí odhalených v Norsku. O vzácném objevu v Německu se dočtete v tomto našem článku.
Podle archeologů by mohl nový objev poskytnout cenné informace o expedicích zkušených vikinských mořeplavců. „Potřebujeme více objevů, abychom byli schopni říct, jak tyto lodi vypadaly a jak se na nich vikingové plavili,“ uvedl archeolog Knut Paasche z norského ústavu pro výzkum kulturního dědictví.
