Nebezpečí, které ohrožuje naši Zemi. Je v lidských silách se mu účinně bránit?
Kosmický prach dopadající na Zemi jsou vlastně miniaturní částečky, menší než zrnko písku. Dříve se předpokládalo, že shoří ‚beze stopy v atmosféře, ale pomocí nových přístrojů se zjistilo, že jej stále dopadá na zemský povrch obrovské množství, ročně až 50 tun. Překvapující je, že tento prach je docela užitečný pro životní prostředí. Pomáhá tvorbě mraků v atmosféře a dodává potřebné hnojivo planktonu v Antarktidě.
Říká se jim potenciálně nebezpečné objekty. Jsou to asteroidy a komety s oběžnou dráhou tak blízkou, že může protnout dráhu Země a v případě dopadu způsobit menší či dokonce katastrofální změny.
Podle nejnovějších údajů je dnes sledováno 1651 potenciálně nebezpečných planetek či asteroidů. Z nich je 153 větších než 1 kilometr v průměru. Vědci odhadují, že takto nebezpečných objektů může být až 4700, ale některé z nich se ještě nepodařilo objevit nebo změřit jejich velikost.
Takto velké objekty už mohou způsobit velké katastrofy obrovského rozsahu. Mohou zničit obrovské pevninské části Země či v případě dopadu do oceánu vyvolat obří viny tsunami. Vědci předpokládají, že k takovémuto dopadu dochází jednou za 10 000. let. I asteroid velký kolem 35 metrů v průměru však může zcela zničit velkoměsto, jakým je Praha. Není pochyb, že k takovému úderu z vesmíru dojde, jedinou otázkou je kdy. Dnes máme dost přesvědčivých důkazů o tom, že k takovým katastrofám, v historii Země došlo několikrát a tyto kosmické srážky hrály hlavní roli v masovém vymírání druhů.
Můžeme se vůbec bránit? Dnes se vědci snaží vyvíjet řadu obranných projektů, které by Zemi měly před podobnými katastrofami ochránit. Americká NASA spustila už v roce 1994 práce na zmapování všech objektů větších než 1 km v průměru, které by nás mohly ohrozit. Záhadný úlomek asteroidu ze Sahary pamatuje zrod Slunce. Více se dočtete zde.
Jako nejúčinnější se v současné době jeví jejich zničení jaderným výbuchem. Dnes mají vědci přesně spočítáno, jak velký by měl být jaderný výbuch, kdyby bylo potřeba zničit objekt třeba o průměru jeden a půl kilometru. Jedna věc je ovšem spočítat nutnou sílu výbuchu, ale druhá věc je výbušninu k objektu dopravit.
S další metodou přišli španělští vědci. Ti navrhují využít svazku iontových paprsků vysílaných na asteroid z blízké kosmické lodi. Ten by měl vychýlit asteroid z jeho dráhy.
