Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Skupina amerických vědců z Kalifornské univerzity testovala tři skupiny domorodců z Afriky a Latinské Ameriky, které žíjí mimo civilizaci a jejichž každodenní hlavní činností je lov a sběr. Ukázalo se, že tito lidé, kteří stejně jako naši dávní předci žijí bez elektřiny, nechodí spát se soumrakem, ale zůstávají vzhůru v průměru 3 hodiny a 20 minut po západu slunce. Jejich průměrná doba spánku se pohybuje kolem 6 hodin a 15 minut. A nezdá se, že by jim to, stejně jako jejich předchůdcům, nějak zhoršovalo výkonnost či zdraví.

Zjištěné výsledky mají tedy daleko k často doporučovaným 8 nebo 9 hodinám, o kterých lékaři tvrdí, že jsou pro naše zdraví nezbytné. Zajímavostí je, že to, co v minulosti lovcům a sběračům určovalo čas k uléhání a vstávání, nebylo sluneční světlo, ale spíš venkovní teplota. Vědci tak dospěli k názoru, že ani v současnosti nepotřebujeme spát oněch doporučovaných osm hodin denně.

Když před necelými 2 000 000 let první lidé opustili stromy, kde spali a začali uléhat na zem, začali také spát kratší dobu, zato lépe a hlouběji. Spánek ve větvích byl pro naše prapředky velmi nepohodlný. Naopak na zemi mohl člověk strávit noc daleko komfortněji. Zkrácený spánek měl přitom příznivé účinky na vývoj mozku a na paměť. Kratší noc a delší doba aktivity pak dávala prvním lidem mnohem více času na jiné činnosti, třeba na výrobu nástrojů. Víte, jak na tom byli naši předci se zubním kazem?Tématu jsme se věnovali před časem.

Vědečtí pracovníci z Kalifornské univerzity David Samson a Charles Nunn zase pozorovali dnešní primáty během spánku a zjistili, že doba spánku bývá přímo úměrná velikosti zvířete. Ovšem s jedinou výjimkou. Tou je člověk se svými 8 hodinami spánku denně. Dále je zajímavé, že lidé tráví asi 22 % spánku v REM fázi, která je charakterizovaná rychlými pohyby očí a nízkoúrovňovou svalovou aktivitou. Během této fáze je spánek lehčí a spící je více náchylný k probuzení. Tato doba je tak u člověka výrazně delší, než u ostatních primátů 

Z uvedených výzkumů vyplývá, že pro většinu populace je ideální spát něco přes šest hodin denně. Lékaři totiž zjistili, že lidé, kteří dlouhodobě spí méně než 6 hodin denně, jsou více ohroženi kardiovaskulárními onemocněními, obezitou, vysokým krevním tlakem nebo cukrovkou. A naopak. Osoby, jež spí více než 10 hodin denně, mají podle odborníků obecně horší zdravotní profil než ti, kteří spí 7-8 hodin.

Spánek delší než 8 hodin přitom zvyšuje riziko úmrtí na srdeční onemocnění až o 34 %. Navíc převládá názor, že potřeba dlouhého spánku ukazuje na skryté zdravotní problémy. Spáči také obvykle mívají horší fyzickou kondici. Nemají totiž dostatek času na cvičení, protože tráví příliš hodin v posteli.