Neuvěřitelná hloupost komunistických plánovačů a její tragické následky

Smutné důsledky komunistického plánování
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
28. června 2018 12:16 / Shutterstock
  3   10
Aralské jezero dříve též zvané Aralské moře, kdysi čtvrté největší jezero světa, ležící na hranicích Uzbekistánu a Kazachstánu, před pár lety prakticky vyschlo. Na vině je megalomanie komunistických plánovačů.

Poručíme větru dešti. Ti dříve narození si jistě budou toto heslo komunistů pamatovat. Snaha o ovládnutí přírody ovšem vedla k ekologické katastrofě obřích rozměrů. V roce 1954 se vůdci bývalého Sovětského svazu rozhodli pěstovat bavlnu a pustili se do monstrózního projektu zavlažování pouští. Řeky Amudarja a Syrdarja, které přiváděly vodu z pohoří Pamír a Ťan-šan, a Aralské moře napájely tisíce let, byly na základě tohoto plánu svedeny do soustavy zavodňovacích kanálů a přítok vody do jezera byl prakticky zastaven. Důsledky tohoto „přetváření“ přírody se dostavily v průběhu několika málo let.

Mezi roky 1965 až 2003 poklesla hladina vnitrozemského moře o více než 20 metrů. Pobřeží ustoupilo v průměru o 80 km a jezero se rozpadlo na několik částí. V důsledku radikálního snížení objemu vody se, rovněž radikálně, zvýšil obsah soli ve vodě jezera na téměř osminásobek hodnot, než mají oceány.

Desítky druhů ryb začaly vymírat. Navíc se do vod jezera začaly dostávat pesticidy a hnojiva používaná na bavlníkových plantážích. A protože jezero nemá odtok, voda se stala následkem koncentrace soli, pesticidů a hnojiv prakticky jedovatá. Paradoxem je, že po snížení hladiny vznikla kolem jezera solná poušť, z níž vítr roznáší slaný prach dál do okolí a ničí tak přilehlé bavlníkové plantáže.

Ekologická katastrofa se dotkla 60 milionů lidí, kteří kolem jezera žili a voda pro ně ve velké většině znamenala zdroj obživy. Někteří se pustili do chovu zvířat v místech, kde dříve bylo mořské dno. Protože je ale většina půdy pokryta bílou slanou krustou, chovy moc neprosperovaly a špatně se zde dařilo i zemědělcům. Mnozí tak byli nuceni z oblasti odejít. O jiné ekologické katastrofě zaviněné lidskou hloupostí se dočtete v tomto našem článku.

Kazachstán, na jehož území leží severní část jezera, před lety rozhodl o projektu na záchranu alespoň této části jezera, a to tak, že přehradou oddělí takzvané severní Aralské jezero od vyschlých pozůstatků jižní části a zvýší přítok vody z řeky Syrdarja.

A zatím se zdá, že se záchrana daří. Od roku 2005, kdy byla přehrada dokončena, se břeh, který se kdysi vzdálil téměř o 100 kilometrů od přístavního města Aral, začal vracet zpět, posunul se k Aralu o přibližně 80 kilometrů a některé vesnice jsou opět v pěší vzdálenosti od jezera. Salinita vody se snížila a do jezera se opět navracejí ryby, nejvíce cejni, kapři a candáti. A pomalu se začínají vracet i lidé, které jezero opět uživí.

Aralské moře však už nikdy nebude takové jako dřív. A také teprve až čas ukáže, zda už nebylo na jeho záchranu před komunistickou megalomanií příliš pozdě.

Karel Kovka | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Po fatálním neúspěchu znovu odstartovala ruská raketa Sojuz. Doručí několik tun nákladu na ISS

Dům a zahrada

Připravte během víkendu terasu na podzim

Cestování

Národní přírodní rezervace Mionší: Vydejte se naučnou stezkou a poznejte nejkrásnější část Beskyd