Spojit Evropu a Afriku? Projekt, který naštěstí nebyl realizován
Do první kategorie patří třeba Suezský průplav dokončený v roce 1869, který propojil Středozemní a Rudé moře a ušetřil lodím dlouhou cestu kolem mysu Dobré naděje, nebo Panamský průplav otevřený roku 1914, který rovněž významným způsobem zkrátil cestu z Atlantického do Tichého oceánu.
Jiné projekty zase až tak úspěšné nebyly. Například Korintský průplav dokončený v roce 1893 je dnes pro svou malou hloubku (8 metrů) využíván převážně výletními loděmi. A stejně tak Bělomořsko-baltický kanál, který dokončil Stalin v roce 1933 za cenu statisíců životů vězňů tehdejších gulagů, který je rovněž pro svou malou hloubku (5 metrů) využíván jen pro plavby výletních lodí a menších říčních lodí.
A mezi zcela vážně myšlené projekty, které, zejména s přihlédnutím k dnešní realitě, naštěstí vůbec nevznikly, patřil projekt na spojení Afriky a Evropy do jednoho supersvětadílu. O vzniku zcela nového superkontinentu jsme psali v tomto článku.
S projektem přišel v roce 1928 německý architekt Herman Sögel, který navrhoval stavbou umělých hrází a vysoušením ve Středozemním moři vybudovat soustavu šíjí a spojit Evropu s Afrikou do jediného supersvětadílu. Projekt Atlantropy nebo Eurafriky, jak se mu také říkalo, počítal se stavbou obřích hydroelektráren na gibraltarské skále a v tureckých Dardanelách, které by elektřinou zásobovaly celý superkontinent.
Nešlo přitom o ničím nepodloženou představu. Tehdy ji zcela vážně propočítávali architekti i technici a rozjímaly nad ní hlavy států a dokonce i Společnost národů, předchůdce dnešní OSN. V čem měla spočívat hlavní výhoda tohoto řešení? Projekt měl vyřešit nezaměstnanost, přelidnění a energetické krize. Proudění elektřiny z Gibrataru a Dardanel měla kontrolovat nezávislá technologická komise. Ta by pak podle tehdejších představ dokázala odpojit od elektřiny celé národy, pokud by se staly hrozbou pro mír.
Co nakonec myšlence Atlantropy, za níž Sögel bojoval až do své smrti v roce 1952, zlomilo vaz? Překvapivě to nebyly peníze ani technická náročnost. Tehdejší státy se prostě nebyly schopné dohodnout na spolupráci. Z dnešního pohledu můžeme být jen rádi.
