A je to tady. Oteplování planety se už nezastaví, ani když nebudeme produkovat žádné emise
Proč je tomu tak a jakou cenu tedy pak má všechna ta snaha o čisté energie? Jde o to, že budoucímu oteplování planety bude docházet kvůli skleníkovým plynům, které jsme už vytvořili a jsou v naší atmosféře.
Skleníkové plyny totiž fungují tak, že zjednodušeně řečeno zůstanou v atmosféře, kde následně zadržují teplo. Děje se tak v nižších vrstvách atmosféry. A to znamená, že ze Slunce přichází na naši planetu více energie, než jí odchází. Skleníkové plyny ji zkrátka nepustí zpět do vesmíru. A díky tomu se Země otepluje.
Představte si to asi tak, že před mnoha stoletími, nebo dost možná ještě chvíli před průmyslovou revolucí, byly tyto energetické toky vyrovnané. Co ze Slunce přišlo, to zase odešlo naší atmosférou pryč. Ale dnes je tomu zásadně jinak, protože atmosféra je plná oxidu uhličitého. A i kdybychom se současného stylu života vzdali doslova přes noc, nepomůže to. Země se bude dál oteplovat, protože skleníkové plyny se z atmosféry jen tak nevytratí.
Důvodů, proč se bude na Zemi stále tepleji, je ale víc. Jak už bylo řečeno, skleníkové plyny zůstávají v atmosféře dlouho. Minimálně oxid uhličitý a metan si dávají opravdu záležet. Metanu trvá asi 10 let, než se z atmosféry vytratí, zatímco oxid uhličitý tam zůstává celých 400 let a dost možná i déle. Pak jsou tady ještě aerosoly, které do ovzduší také úspěšně vypouštíme, které také blokují vyrovnaný odchod sluneční energie zpět do vesmíru. Takže i kdybychom dokázali přestat vypouštět do ovzduší látky, které se v atmosféře drží řekněme jen krátkodobě, pomůžeme si sotva o nějakou tu desetinku stupně.
Výsledek je takový, jaký ho už známe. Oceány se oteplují a navíc také pohlcují část uhlíku. Oteplující se oceány vedou k tomu, že se zvyšuje jejich hladina, takže některé obydlené lokality budou časem ve velkém ohrožení a pravděpodobně zaniknou. Uhlík v oceánech zase ničí některé druhy, což povede k narušení potravinového řetězce.
Jinými slovy, vše co nyní a v následujících letech uděláme, budeme dělat pro budoucí generace. Odborníci stále neznají odpověď na otázku, jak rychle se bude planeta oteplovat. Od předindustriálních dob je teplejší o 1,1 stupně Celsia a známé cíle jsou, aby se tak nedělo více, než o 1,5 stupně. Některé modely ale ukazují, že to dost možná bude nesplnitelný cíl vzhledem k tomu, že reakce lidstva není dvakrát rychlá a většina obyvatel planety na změny svého životního stylu ani není připravena.
Je ale nutné vědět, že neexistuje rovnítko mezi naším snižováním emisí a oteplováním planety. Je to jako rozjetý vlak, který i bez energie urazí sám ještě velkou vzdálenost, než se zastaví. A to platí i pro oteplování. Díky této velké prodlevě vědci tlačí na to, aby se s přechodem na bezemisní život začalo co nejdříve.
Autorský článek, další zdroj: The Conversation
