Žádná nejbližší černá díra. Jedna hvězda hodovala na druhé, zjistili vědci o systému HR 6819
Hvězdný systém HR 6819 se nachází v souhvězdí Dalekohledu. V roce 2020 jej objevil astronom Thomas Rivinius a jeho kolegové z Evropské jižní observatoře. HR 6819 identifikovali jako systém, v němž se nachází klasická hvězda typu Be obíhající hvězdu typu B3 a černou díru o hvězdné hmotnosti na velmi blízké orbitě.
Astronomický tým vedený výzkumnicí Julií Bodensteinerovou však pro stejná data navrhl jiné vysvětlení. HR 6819 podle odborníků mohl být binární hvězdný systém bez černé díry na 40denní oběžné dráze, což se jim skutečně podařilo potvrdit. V tomto scénáři si jsou hvězdy natolik blízko, že jedna z nich musela druhou „svléknout” z hmoty ve svůj prospěch.
„Shodli jsme se na tom, že v tomto systému jsou dva zdroje záření. Bylo otázkou, zda obíhají těsně vedle sebe jako ve scénáři svlečené hvězdy, nebo daleko od sebe jako ve scénáři s černou dírou,” vysvětluje Bodensteinerová.
Běžný jev, ale unikátní pozorování
Za použití přístrojů MUSE a GRAVITY na teleskopu Very Large Telescope (VLT) a interferometru Very Large Telescope Interferometer (VLTI) tato dvě záření výzkumníci oddělili.
Rozlišili dva zdroje, které jsou od sebe vzdáleny pouze jednu třetinu vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. Na širší oběžné dráze přitom žádný jiný objekt zaznamenán nebyl. Vyplynulo to z výsledků studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.
„Tato data se ukázala jako poslední dílek skládačky a umožnila nám dospět k závěru, že HR 6819 je binární systém bez černé díry,” tvrdí Bodensteinerová.
Dodává, že pravděpodobně zachytili binární systém krátce poté, co jedna hvězda připravila o materiál svého společníka. „Hvězdný vampirismus” je podle slov vědkyně běžný, ale není snadné jej zaznamenat, neboť jde o krátký proces.
Ze systému HR 6819 se proto stává ideální kandidát pro studium toho, jak tento proces ovlivňuje vývoj hmotných hvězd.
Zdroj: Astronomy & Astrophysics.
