Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Navíc vše stěžuje fakt, že prakticky nelze prozkoumat, co přesně všechno se nachází a co přesně se děje pod mohutnými betonovými bloky, kterými je havarovaná jaderná elektrárna zakonzervována. Nějaký průzkum sondami je prakticky nemožný.

Jde o předzvěst nové katastrofy?

"Existuje mnoho nejistot,“ řekl Maxim Saveljev z Institutu pro bezpečnostní problémy jaderných elektráren (ISPNPP). "Ale nemůžeme vyloučit ani možnost další nehody.“

Reaktor čtvrtého bloku v černobylském komplexu, který se řadí mezi nejznámější jaderné havárie v historii, prošel koncem dubna 1986 ničivým zhroucením po neočekávaném poklesu výkonu během klíčové bezpečnostní zkoušky. Výsledné exploze stlačené páry vyvrhly hromadu radioaktivního materiálu daleko do celé Evropy.

V místnostech a chodbách samotného zbořeného zařízení se přehřáté uranové palivo  smíchalo s roztaveným zirkonovým opláštěním, grafitovými ovládacími tyčemi a zkapalněným pískem za vzniku pekelné lávy, která nakonec ztuhla v monolity materiálů. V průběhu desetiletí izotopy uranu pokračovaly ve vystřelování občasných neutronů ze svých jader. A přitom vznikají další složité reakce. Například ty izotopy, které se dostanou dostatečně blízko k jádru jiného izotopu, nakonec vystřelí ještě více neutronů.

Vzhledem k dostatečně vysoké koncentraci atomů může řetězová reakce takových neutronů generovat za krátkou dobu obrovské množství energie s potenciálně výbušnými následky. Neutrony vystřelené z rozpadajícího se tepla atomu uranu se obvykle pohybují příliš rychle, aby je bylo možné snadno zachytit. To vše se mění, když jsou neutrony nuceny procházet určitými médii, jako je například voda. Tím zpomalí a mají mnohem větší šanci držet se jádra a vyvolat jeho vlastní rozpad.

Do Černobylu celé roky pršelo

Po celá léta byly ruiny bloku čtyři schoulené pod narychlo postaveným sarkofágem částečně vystaveny povětrnostním vlivům a umožňovaly pronikání těžkých lijáků dovnitř. Kvůli obavám, že by dešťová voda urychlila štěpení, byly trosky nejprve pokryty roztokem dusičnanu gadolinia absorbujícím neutrony. V listopadu 2016 bylo na místě dokončeno robustnější zakrytí.

Ale za předpokladu, že tam už není mokro, je tím méně jasné, co je za pomalým nárůstem počtu neutronů. Podle ISPNPP je možné, že tato konkrétní směs materiálů má ještě snadnější generování řetězových reakcí neutronů, protože dehydratuje. Proč a co s tím dělat, vědci zatím nevědí.

Vzhledem k tomu, že emise rostou pomalu, se zdá, že riziko katastrofy v blízké budoucnosti je nízké. Nicméně je tu předpoklad, že místnost 305/2 obsahuje přibližně polovinu původního paliva reaktoru, a to znamená, že dokonce i malá exploze by mohla vystřelit radioaktivní materiál opravdu daleko. Zatím jsou ve hře jen nějaké plány na odstranění paliva, přičemž úložiště pro něj nyní čeká na povolení od ukrajinského regulačního orgánu. Dále čtěte: Nebezpečí zemětřesení a tsunami je mnohem vyšší, než předpovídaly současné odhady.