Nebezpečí zemětřesení a tsunami je mnohem vyšší, než předpovídaly současné odhady
Tyto závěry z nejnovějšího výzkumu provedeného vědci z University of New Mexico a Nanyang Technological University byly publikovány v Nature Geoscience.
Vědci vyvinuli novou metodu pro hodnocení nebezpečí zemětřesení a tsunami představované nejvzdálenější částí subdukčních zón na moři a zjistili, že riziko mohlo dosud být v některých oblastech systematicky podceňováno, což znamená, že s ohledem na nové výsledky by mělo být hodnocení rizika tsunami přepracováno. Zjištění mají důležité důsledky pro zmírnění rizika v postižených oblastech po celém světě, včetně jihovýchodní Asie a Tichého oceánu.
Předpovídat nebezpečí je obtížné
Tzv. megathrustová zemětřesení patří k nejsilnějším zemětřesením na světě a vyskytují se v subdukčních zónách, kde se sbíhají dvě tektonické desky a jedna se zasouvá pod druhou. Desky se pohybují nepřetržitě k sobě, ale pokud se zaseknou, pak se časem vytvoří tzv. deficit skluzu. Stejně jako každý dluh musí být i tento deficit skluzu nakonec splacen a pro tektonické desky je dnem "výplaty" den zemětřesení. Když tato zemětřesení ovlivní nejmělčí část mořského dna, mají potenciál posunout mořské dno nahoru a vytvořit také ničivé tsunami.
Pochopení potenciálního vzniku takových zemětřesení je proto kritickým úkolem geologů předpovídajících nebezpečí seismické a tsunami inundace.
Míru nárůstu deficitu prokluzu lze měřit také pomocí geodetických pozorování, která sledují, jak se zemský povrch pohybuje v čase, například pomocí vysoce přesných GPS senzorů instalovaných na Zemi. Pro vědce je však obtížné použít tuto techniku k tomu, aby "viděli“, co se děje v nejmělčí části okolo vznikající poruchy, protože je daleko od pevniny, pod kilometry vody, kde tradiční přístroje GPS nemohou fungovat.
Pomůže nová metoda
Nyní vědci z University of New Mexico a Nanyang Technological University (NTU) v Singapuru vyvinuli novou geodetickou metodu, která má být mnohem přesnější. Díky ní mohou "vidět“ poruchový skluz v oblastech, které jsou vzdálené od pobřeží, což vědcům umožňuje přehodnotit nebezpečí, které představují pobřežní části subdukčních zón nejvíce náchylných k tvorbě tsunami.
"Aplikovali jsme tuto techniku na subdukční zóny Cascadia a Japonsko a zjistili jsme, že kdekoliv jsou přítomny tzv. hluboké poruchy skluzu, mělká porucha musí mít také vysoký deficit skluzu, a to bez ohledu na vlastní třecí vlastnosti,“ řekl Eric Lindsey, odborný asistent studie. "Pokud tyto oblasti mohou seizmicky sklouznout, globální nebezpečí tsunami může být vyšší, než je v současné době predikováno. Naše metoda identifikuje kritická místa, kde by pozorování mořského dna mohla přinést informace o třecích vlastnostech těchto poruch, aby bylo možné lépe porozumět jejich chování.“
Tato studie je důležitá, protože vyžaduje přehodnocení předchozích modelů nebezpečí tsunami a megatrustových zemětřesení po celém světě. Vzhledem k tomu, že to lze provést s existujícími daty, lze opětovné posouzení provést také poměrně rychle. Doufejme, že to povede k lepší připravenosti pobřežních komunit na budoucí události a že lidé v Asii budou moci trávit bezstarostnou dovolenou. Dále čtěte: Zemská kůra je mnohem starší, než se dosud myslelo.