Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Hrob 38 v podobě velké keramické nádoby byl objeven na archeologickém nalezišti La Almoloya v Murcii. Skrýval se pod podlahou haly prvního paláce doby bronzové, která pravděpodobně sloužila k vládnutí. „Obecný nedostatek artefaktů na podlaze haly H9 v kombinaci se strukturální důležitostí laviček naznačuje, že v této velké místnosti se mohly konat společenské akce až pro 50 jedinců,“ uvedli vědci z Universitat Autònoma de Barcelona ve Španělsku, které vedl archeolog Vincente Lull.

Významnost haly mimo jiné naznačuje také obsah hrobu. „Můžeme jen spekulovat, zda taková setkání byla určena k diskuzi a účasti sdíleného rozhodování, nebo spíše k předávání příkazů v hierarchickém řetězci velení,“ pokračují vědci. Vzhledem k tomu, že hrob 38 je podle nové analýzy svým obsahem bohatší než ostatní hroby v oblasti, pravděpodobnější je možnost druhá.

V době bronzové vládly ženy

V pohřební keramické nádobě se nacházely ostatky muže, který zemřel ve věku 35 až 40 let, a ženy, jež zemřela ve věku 25 až 30 let. Majetek v hrobě převážně patřil ženě. Naznačuje to, že měla mnohem vyšší postavení než její společník.

Podle radiokarbonového datování dvojice zemřela současně, nebo krátce po sobě někdy kolem roku 1730 před naším letopočtem. Genetická analýza určila, že nešlo o příbuzné. Měli ale dceru, její ostatky se našly poblíž lokace hrobu 38.

Kosti muže nesly známky opotřebení v souladu s dlouhodobou fyzickou aktivitou, možná s jízdou na koni. Rovněž měl uzdravené, avšak traumatické poranění v oblasti lebky. Žena trpěla na řadu vrozených vad. Chybělo jí jedno žebro, měla pouze šest krčních obratlů a srostlé křížové obratle. Známky na žebrech naznačují, že příčinou její smrti mohla být plicní infekce.

V hrobě se nacházelo 29 předmětů. Většina z nich byla ze stříbra a převážná část patřila právě ženě. Náhrdelníky, náramky na rukou, šátek s postříbřenou rukojetí a postříbřené keramické hrnce. Muž měl měděný náramek na ruce a náhrdelník na krku se sedmi barevnými korálky. Vedle něj ležela dýka se stříbrnými nýty a dva zlaté ušní tunely.

Hlavu ženy zdobila stříbrná čelenka. Z diadému visel stříbrný disk, který mohl sahat k jejímu čelu, možná až ke špičce nosu. Diadém se podobá dalším čtyřem kouskům, které byly v 19. století nalezeny v bohatých ženských hrobech na nalezišti El Argar. „Singularita těchto diadémů je mimořádná. Byly to symbolické předměty vyrobené pro tyto ženy. Staly se z nich symboly dominující vládnoucí třídy,“ uvedla Cristina Rihueteová z Universitat Autònoma de Barcelona.

„V argarské společnosti byly ženy dominujících tříd pohřbeny s diadémy, zatímco muži byli pohřbeni s mečem a dýkou,“ vysvětlili španělští výzkumníci. Meč je nástrojem pro posílení politického rozhodnutí. Zatímco ideologická legitimace a vláda mohla ležet v ženských rukou, výkonná role možná náležela dominující třídě mužů.

Ekologická katastrofa

Argarská říše, která zhruba před 3600 lety v době bronzové prosperovala na území dnešního jihozápadního Španělska, byla velmi vyspělá. Pojmenována byla podle archeologického naleziště El Argar. Území se rozprostírá nedaleko města Antas v dnešní provincii Almeria. Znakem této společnosti byla velkolepá města, v nichž žily tisíce obyvatel, a ta byla propojena různými cestami.

Jde o učebnicový příklad vyspělé civilizace, kterou rozvoj dovedl až k záhubě. Během několika let celá říše zmizela. A jak už to tak chodí, důvodem byl kolaps ekologického charakteru z důvodu drancování životního prostředí. Psali jsme také: Lebka z doby kamenné nese známky neúspěšné operace mozku a posmrtné dekapitace.