Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Za posledních 30 let se počet pacientů trpících touto nemocí zdvojnásobil celosvětově na 6 milionů, a očekává se, že podobný trend bude pokračovat i v následujících letech, proto se vědci snaží hledat nové terapeutické přístupy.

V rámci boje proti této nemoci přichází výzkumný tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity s novým přístupem pro zvýšení účinnosti hluboké mozkové stimulace. Jejich studie se zaměřuje na spojení mezi různými druhy mozkových oscilací a efektivnější nastavení stimulace mozku s cílem zlepšit kvalitu života pacientů s touto nemocí, jelikož v současné době není na Parkinsonovu chorobu lék, a veškerá terapie se zaměřuje pouze na zmírnění symptomů.

Při léčbě Parkinsonovy nemoci se využívá hluboká mozková stimulace (deep brain stimulation, DBS), která vykazuje dlouhodobě dobré výsledky, proto je snahou výzkumníků tuto terapii nadále zlepšovat, tj. především zvyšovat její účinnost a předcházet vzniku nežádoucích účinků.

Moderním trendem v tomto ohledu je tzv. adaptivní DBS, kdy stimulace cílové struktury v mozku neprobíhá kontinuálně, ale dynamicky se přizpůsobuje aktuálním potřebám a klinickému stavu pacienta na základě elektrofyziologických signálů z pacientova mozku. Nejnovější studie výzkumného týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity ukazuje, že pro optimální nastavení stimulace jsou vedle konkrétního frekvenčního pásma důležité právě i vztahy mezi různými frekvenčními pásmy.

Tyto mezifrekvenční interakce by do budoucna mohly lépe sloužit při adaptivním režimu stimulace. Pomoci by v tom měl i biomarker, který studie uvádí jako nový indikátor pro efektivnější nastavení stimulace mozku. Souhra těchto skutečností by měla vést ke zlepšení terapeutické účinnosti metody DBS u pacientů s pokročilou Parkinsonovou nemocí.

„Elektrofyziologická data, která umožňují tento typ výzkumu, jsou velmi vzácná,“ říká Martina Bočková z výzkumné skupiny prof. Ivana Rektora a dodává: „Kromě kvalitního technického zázemí tento výzkum vyžaduje i fungující tým lidí mnoha profesí a znalostí. Ale co je asi nejdůležitější, je ochota pacientů zapojovat se do těchto projektů. V celé ČR podstoupí DBS jen asi 50 pacientů ročně, z toho 20 u nás v Brně. Spousta z nich se pak zapojuje i do dalších našich výzkumných aktivit, čehož si velmi vážíme.“

Zdroj: CEITEC, Masarykova univerzita