Obří velkoměsta se propadají do země pod vlastní váhou. Nové studie ukazují, jaká je jejich budoucnost

Obrovská váha budov působí neblaze na podloží
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
08. března 2021 10:47 / Depositphotos
  17   3
Podle nejnovějších studií nejsou velkoměsta jen obrovskou ekologickou zátěží, ale vytváří problémy i samy sobě. Statisíce tun betonu, oceli, skla a dalších materiálů totiž působí obrovskou silou na jejich podloží, což způsobuje, že se města propadají do země pod svou vlastní váhou.

Vědci z celého světa už desetiletí upozorňují na obrovskou ekologickou zátěž, která se neustále zvyšuje s rostoucími velkoměsty. Podle nejnovější studie jsou obrovská velkoměsta také notnou zátěží pro půdu, na které jsou postavena. Statisíce tun budov a infrastruktury působí na podloží obrovskou váhou a velkoměsta se tak pomalu propadají do země.

Nová studie tak upozorňuje na fakt, že zejména pobřežní velkoměsta se kvůli své vlastní váze stávají ještě více zranitelná před hladinami moří, které stoupají v důsledku globálního oteplování. 

Obrovská váha betonu

Přibližně polovina lidské populace dnes žije ve městech. Mnohé předpovědi říkají, že do roku 2050 tento podíl vzroste dokonce na tři čtvrtiny. Takto vysoká koncentrace lidí na malé ploše nutí stavět ve městech zejména do výšky, a právě vysokopodlažní budovy znamenají v propadání aglomerací největší problém. Působí na podloží totiž obrovskou váhou, která se rozkládá na velice malé ploše.

Tyto obavy se rozhodl ověřit Tom Parsons z Americké geologické služby. Na příkladu metropolitní oblasti San Francisco Bay Area se pokusil vypočítat, jak výrazné může být klesání velkoměst. 

Problematické San Francisco

Vědec nejprve odhadl celkovou hmotnost San Francisca a okolí, včetně populace čítající téměř osm milionů lidí. Dospěl k číslu 1,6 miliardy tun, což je ekvivalentem devíti milionů dopravních letounů. Ke svému výzkumu využil tuto váhu a následnými počítačovými simulacemi zjistil, že takové zatížení může způsobit pokles až o osm centimetrů během několika desetiletí. 

Parsons k výzkumu také uvedl, že vůbec nezohledňoval hmotnost infrastruktury, ale pouze budov. Jeho odhad je tedy spíše optimistický a reálný propad velkoměsta do podloží může být ještě mnohem větší. V některých částech San Francisca probíhá měření poklesu a například u místního letiště byl zaznamenán pokles o čtyři milimetry ročně.

Podle Parsonse bude dopad největší v přímořských oblastech, kde bývá půda zpravidla měkčí než ve vnitrozemí. Tuto skutečnost tak podle závěrů jeho studie není možné podceňovat a správa měst by s tím měla do budoucna více počítat. Dále čtěte: Milionové velkoměsto vysychá. Vodu má na tři měsíce, pak nastane kolaps.

Lukáš Bauer | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Je to tank, který plave jako loď, nebo člun, který střílí jako tank? Indonésie staví tankový člun

Dům a zahrada

Jak pěstovat krásné fuchsie. Zvládnou to i méně zkušení pěstitelé

Cestování

Je čas objevit pohádkově krásná místa. A nemusíte cestovat daleko

Zavřít reklamu