Šíření koronaviru je pro vědce stále velkou neznámou
I když už je jasné, že se šíří, jak v teplém, tak studeném klimatu, vědci se pokouší zjistit, které prostředí je pro šíření koronaviru výhodnější. Prostředí totiž může ovlivňovat životnost samotného viru, ale i chování lidí, případně jejich zdravotní stav, což šíření také silně ovlivňuje.
Ani dvě nejnovější studie ohledně šíření koronaviru SARS-CoV-2 se nemohou shodnout. Zatímco vědci z univerzity v Sydney tvrdí, že šíření koronaviru pomáhá sušší prostředí, výzkumníci z univerzity v Missouri naopak uvádí, že kapénky, kterými se koronavirus přenáší zůstávají ve vzduchu ve vlhčím prostředí až 23krát déle. Obě studie tak mohou působit protichůdně. Zkoumají však možný přenos z jiných úhlů a jejich závěry se nutně nevylučují.
Podle expertů velmi suché prostředí může vysušovat člověku hleny v nosu a dýchacích cestách, což usnadňuje přenos infekce. V chladnějším počasí se lidé více sdružují ve vnitřních prostorách, což také usnadňuje přenos. Ve vlhkém prostředí zase mohou kapénky obsahující virus podle některých vědců vydržet déle.
Studie akademiků z univerzity v Missouri, která byla publikována v odborném časopise Physics of Fluids, se zaměřuje na životnost kapének v horkém a vlhkém prostředí. Podle ní přenos a životnost kapének hrají klíčovou roli při přenosu infekčních respiračních onemocnění. Velikost lidmi produkovaných kapének se pohybuje od 0,1 mikrometru až po 1000 mikrometrů, nejběžnější velikost kapének je mezi 50 a 100 mikrometry. Vědci použili simulace a matematické modely, jak vlhkost, teplota a vzdušné proudění ovlivní životnost a dosah kapének.
Vysoká relativní vlhkost na úrovni kolem 95 procent dokáže prodloužit životnost kapének o velikosti 50 mikrometrů 23krát. Podle studie však svou důležitou úlohu hraje rovněž teplota. Ve velmi vlhkém prostředí životnost kapének o velikosti 100 mikrometrů klesala zároveň s teplotou. V suchém prostředí naopak životnost s klesající teplotou stoupala.
Mezi šířením koronaviru a teplotou a vlhkostí prostředí není jednoduchý přímý vztah. Prostředí totiž může ovlivňovat životnost samotného viru, ale i chování lidí, případně jejich zdravotní stav, což šíření také silně ovlivňuje.
Další studie tvrdí, že nízká vlhkost zvyšuje komunitní přenos koronaviru. „Když je vlhkost nižší, vzduch je sušší a aerosolové kapénky jsou menší. Když kýchnete, infekční aerosol zůstává ve vzduchu déle. To zvyšuje dobu, kdy je virus vystaven dalším lidem,“ uvedl epidemiolog profesor Michael Ward, spoluautor studie vědeckého týmu z Univerzity v Sydney publikované v magazínu Transboundary and Emerging Diseases. Podle Warda čím je vzduch vlhčí, tím jsou kapénky větší a rychleji padají k zemi. Studie předpokládá, že virus SARS-CoV-2 může přežívat na vzduchu relativně dlouhý čas.
Obě studie nejsou ve svých závěrech osamoceny. K tomu, že se virus šíří snadněji ve vlhkém prostředí, dospěla například únorová čínská studie, která ideální podmínky pro šíření viru stanovila na teplotu 19 stupňů Celsia, vlhkost okolo 75 procent a méně než 30 milimetrů srážek za měsíc. Tato studie však dosud neprošla recenzním řízením.
Kanadští vědci vydali studii, podle níž virus vydrží nejdéle ve vlhkém studeném prostředí.
Na některé zásadní otázky kolem koronaviru stále vědci nemají odpověď. Týká se to nejen jeho šíření, ale třeba i toho, zda na něj vůbec může vzniknout účinné očkování. A na odpovědi si budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
