Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Nově objevená planeta, o jejíž existenci se již v minulosti mezi odborníky spekulovalo, byla nalezena ve vzdálenosti 600 světelných let od Země. Planeta je pro vědce opravdu cenným úlovkem zejména pro svou neobvyklou velikost a také fakt, že obíhá velmi chladnou hvězdu, která je pouze o tři čtvrtiny větší než velikost planety.

Současné výzkumy pracují s určitým modelem formace takzvaných plynných obrů, tedy planet, které jsou složeny většinou z helia a vodíku. Existuje však již několik případů, kdy tento model jednoduše neplatí. Stejně tak je tomu v případě nově objevené obří planety.

Ta totiž vytváří vzácnou situaci, kdy planeta svou velikostí tvoří 25 procent velikosti hvězdy, kterou obíhá. Jedná se tak o nejmenší dosud zaznamenaný rozdíl mezi planetou a její mateřskou hvězdou. 

Současný známý vědecký model pro utváření plynných obrů počítá s tím, že tyto obří planety mohou vznikat pouze v prostředí, ve kterém je dostatek těžkých prvků. Myšlenka spočívá v tom, že se těžké pevné jádro musí utvořit dostatečně rychle, než velká mateřská hvězda dosáhne vysokých teplot a spálí všechny okolní plyny. Pokud se toto stane, může pevné jádro nabalit dostatek plynu pro to, aby se utvořil plynný obr.

Jak se to ale přihodilo v případě této velice chladné a trpasličí hvězdy, je pro vědce zatím záhadou. Malé trpasličí hvězdy totiž spalují své palivo velmi pomalu, což jim umožňuje existovat mnohem déle než větším a žhavějším hvězdám, jako je naše Slunce. Trpasličí planety ale také nemají v drtivé většině případů zdaleka tolik materiálu, zejména pak kovů, které jsou při vzniku planetárního systému potřebné pro formování plynných obrů.

Tato vesmírná anomálie představuje třetí dosud nalezený planetární systém tohoto typu. Objevená planeta je však o to zvláštnější, že je dosud největší co se týká poměru velikosti ke své mateřské hvězdě.