Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Z hlediska životních nároků je velmi skromným druhem. Potěší to ale asi málokoho, nejméně pak české archivy, knihovny či sklady. Právě ve skladech na okraji Prahy byly na našem území v roce 2017 poprvé tyto rybenky objeveny.

Mají poměrně velké tělo, takže mohou měřit až 15 mm. Nevadí jim hladovět klidně i stovky dnů. Podle biologů je pravděpodobnost jejich dalšího rozšíření vysoká, protože podmínky na našem území jsou pro ně maximálně vyhovující. Zabydlí se tedy zřejmě rychle, poněvadž jedna samice je schopná během roku do štěrbin naklást zhruba 50 vajíček.

Univerzální forma života, co odolává ledasčemu

Jak už bylo uvedeno výše, nový druh rybenky (na našem území) zvládá hladovku – vydrží nejíst až 307 dnů. Nevadí jí ale ani mráz. Přežít i několik měsíců při teplotě těsně nad bodem mrazu. Ideální teplota je pokojová, tedy kolem 23 stupňů Celsia. Oblíbila si kartonové obaly, rizikem je ale také právě pro archivy, knihovny a muzea. Předpokládá se, že díky kartonovým obalům se tento druh rybenky do Česka dostal.

Zatímco nám známá rybenka domácí si libuje spíše ve vlhkých koutech, proto nikoho nepřekvapí nálezy ze záchodů a koupelen, invazní druh rybenky vítá spíše suché prostředí.

A tak hmyz, známý hlavně z koupelen, bude v našich domech potkávat zřejmě své příbuzné. Celkem už jich v Česku lze pozorovat díky novému objevu celkem pět druhů. Alarmující zpráva vědců: Hrozí vymírání milionu druhů rostlin a živočichů.

Na světě byly rybenky dřív než švábi

Z biologického hlediska jde druhově o velmi zajímavý hmyz, který přežil mnoho tisíciletí. Z evolučního hlediska se soudí, že rybenky se na světě objevily dokonce dříve než švábi. Ne všichni ale vědí, že rybenka není jen obtížným škůdcem, ale je přírodním nepřítelem třeba pro roztoče.

Ploché protáhlé tělo mají rybenky pokryto šupinami, právě odtud pochází jejich označení. Odpor budí hlavně kvůli delším tykadlům a třem přívěskům (štětům) v zadní části těla. Její různé druhy se vyskytují po celém světě – od tropů až po celoročně chladné oblasti.

Až dosud se však mělo za to, že jako vlhkomilný druh je vázána na prostředí se pětasedmdesáti až pětadevadesátiprocentní relativní vlhkostí. Nasvědčuje tomu fakt, že v přírodě vyhledává rybenka vrstvy spadaného listí nebo štěrbiny pod kameny. Lze na ni narazit ale vedle koupelen bytů také ve sklepech, v garážích, na toaletách a v podkrovních prostorech.

Co dělat, když si oblíbí právě náš domov?

Rybenka je sice malá, vítaná však není asi nikde. Aby se u nás doma tedy rybenky nezdržovaly, nebo dokonce nerozmnožovaly, doporučuje se dodržovat několik kroků. Základem je samozřejmě pravidelný a poctivý úklid. Ne vždy ale stačí, rybenky nezřídka zalézají až hluboko do mezer (např. pod kachličky), odkud se ani po použití nejúčinnějších dezinfekcí nehnou.

Vedle úklidu je tak důležité důkladně byt větrat a udržovat sucho. Podložky a rohožky z jakéhokoliv materiálu je dobré denně nechat uschnout a provětrat.

Jestliže už jsou ale rybenky v našem domově problémem, je třeba sáhnout k silnějším zbraním, které jsou většinou k dostání v drogeriích. Použít se dají různé chemické přípravky jako jsou pasti, pásky s lepidlem (lapače) nebo spreje.

I bez chemie to jde

Kdo by se přece jen rád chemii vyhnul, najde pomoc v domácnosti. Pastičky se dají vytvořit z nastrouhaných brambor (pravda, při jejich dnešních cenách to je celkem drahý prostředek). Do brambor se většinou rybenky přes noc zahrabou a ráno lze jen nádobku s celým obsahem vyhodit. Někdo sází na pastičky vytvořené ze směsi melasy a octa. Ty se umístí ke kritickým otvorům a pak je postup stejný jako u předchozího tipu.

Preventivně se doporučuje pak též ještě proplachovat odpad horkou vodou a přes noc ho utěsňovat. Rady, jak se zbavit invazivního nového druhu rybenky, však dosud známé nejsou. Z velké části se dá doufat, že v případě výskytu v domácnosti na ni budou platit podobné metody jako u rybenky domácí.