Změní se venkov na neúrodnou polopoušť? Sucho a nedostatek vody je už alarmující

I v místech, kde se rozkládá nyní Sahara, byla kdysi úrodná půda
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
08. května 2019 19:10 / Depositphotos
  0   0
Rozšiřující se města potřebují stále více a více vody. Tu v rostoucí míře čerpají ze zdrojů, které se nacházejí na venkově. Podle vědců, na něž odkazuje portál Thisisplace.org, vysušování venkova městy jen přispívá k urychlení probíhající klimatické změny. Prý hrozí, že se venkovská krajina časem promění v neúrodnou poušť.

Voda se stává tématem budoucnosti číslo 1. Vědci i klimatologové bubnují na poplach, protože zásoby vody mizí, vodstvo je znečištěné. Oteplování planety v tom hraje rovněž svoji roli, protože k vysychání rozsáhlých míst dochází i kvůli dlouhodobému suchu. Nyní vědci poukazují na další nebezpečný fakt.

Mezinárodní vědecký tým spočítal, že z venkova se do měst po celém světě každý rok přečerpá kolem šestnácti miliard metrů krychlových vody. To přibližně odpovídá ročnímu průtoku vody v řece Colorado.

Podle předpovědí OSN se situace nejspíše ještě zhorší s tím, jak bude na Zemi přibývat obyvatel. Prognózy přitom hovoří o tom, že do poloviny tohoto století se počet lidí na planetě zvětší o další 2,5 miliardy. Co bude dál?

Nerovnováha mezi městy a venkovem

Urbanizace vyostřuje konkurenci mezi městy a venkovem, respektive zemědělstvím. Již dnes je to vážný problém, jehož intenzita bude v nejbližších letech narůstat. Podle vědců svět není na tuto vzniklou situaci připravený, protože v minulosti nebylo k dispozici dostatečné množství dat. Zejména pak ta, která by mapovala situaci v jižní Americe a Africe.

Nejnovější studie, která je výsledkem podrobného zkoumání a syntézy téměř stovky vědeckých prací zabývajících se přesunem vody z venkova do měst, ukázala, že velmi vážná je tato nerovnováha především v severní Americe a Asii. Ukázalo se, že v mnoha případech čerpání vody vedlo k rozvoji měst na úkor venkovanů. Nepomohly ani protesty farmářů, které se pak často kvůli nedostatku vody způsobeného zvýšenou potřebou měst konaly.

Sucho se bude zhoršovat zejména na venkově

Jak postupuje globální oteplování, je třeba prý počítat s tím, že sucho se na venkově bude ještě zhoršovat. Odborník na problematiku vody, hygieny a kanalizační systémy charitativní organizace WaterAid Mbay Mbeguere dokonce prohlašuje, že bychom se měli připravit na ještě extrémnější počasí a jeho častější výkyvy.

I když se může tedy zdát situace beznadějná, řešení, jak se s tím vypořádat, pořád existuje. Podle některých expertů pomůže, když se bude s vodou šetrně nakládat a plánovat její spotřeba do budoucna. Jako příklad se uvádí mexické město Monterrey, které farmářům poskytlo kompenzace, a ti tak mohli tamní přečištěnou odpadní vodu využít k zavlažování. Jde o projekt, který pomohl regulovat vodní toky a snížil i riziko záplav. Město Monterrey je tím pádem méně závislé na svém okolí a dokáže zužitkovat i vodu, kterou by jinak vypustilo do kanalizace.

Nedostatek vody ve světovém měřítku

Odborníci stále doufají, že politici, kteří mají rozhodovací pravomoci, dokáží přijmout taková opatření, která lidi na celé planetě lépe připraví na dobu, kdy bude vody skutečný nedostatek ve větším měřítku, než jsme zvyklí dnes. Jelikož je voda vyčerpatelný zdroj, je nutné se jejím nedostatkem začít zabývat včas.

Podle Organizace spojených národů (OSN) si člověk bez potíží vystačí s 20 l vody denně. V Evropě jí však průměrně použijeme každý den víc než šestinásobek, a to pouze k přímé spotřebě určené k pití a mytí. Jenže – podle vědců z iniciativy Water Footprint Network vyžaduje výroba 1 kg chleba 1 608 l čisté vody a 1 kg hovězího 15 415 l. Zahrneme-li tedy i tekutinu využitou v průmyslu, připadá na každého Evropana 4 815 litrů denně. Pro srovnání: u Američanů se jedná bezmála o 8 000 litrů a u Indů asi o 3 000 litrů.

Místo modré planety bude Země šedá?

Pitnou vodou plýtváme. Ale jako v mnoha případech z jiných oblastí lidského konání, se její dostupnost po světě velmi nespravedlivě dělí. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) k ní nemá dlouhodobě přístup 780 milionů lidí, a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jde dokonce o více než miliardu lidí. Alespoň jeden měsíc v roce pociťují nedostatek cenné tekutiny na čtyři miliardy lidí, tedy víc než polovina lidstva.

I zde jsou prognózy nepříznivé. A uvedené číslo pode nich poroste, stejně jako počet těch, kterým se pitné vody skutečně nedostává. Ten se do konce století prý zdvojnásobí – na 1,5 miliardy. Nutně to vyvolá ekologické, hospodářské a sociální katastrofy, jejichž důsledky se rozhodně nevyhnou ani střední Evropě.

Česká poušť?

Několik posledních let nedostatek vody pociťujeme i v Česku. Mluví se o tom, že stav podzemních vod je na většině území už hluboko pod dlouhodobým normálem a sucho postihuje zatím převážně zemědělskou půdu. Čtěte také: Příroda nám zatápí. Kvůli změnám klimatu vznikl projekt, který dohlédne na dostatek potravin v blízké budoucnosti.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Čína stále přitvrzuje. Neuvěříte, co všechno musí Číňané udělat, když si chtějí koupit telefon či...

Dům a zahrada

Vyrobte si difuzér, se kterým na vás dýchne pravá vůně Vánoc

Cestování

Jižní Afrika a malá ochutnávka úžasných zážitků a zajímavostí, které tato země nabízí

Zavřít reklamu