Příroda nám zatápí. Kvůli změnám klimatu vznikl projekt, který dohlédne na dostatek potravin v blízké budoucnosti

Teploty budou čím dál častěji stoupat vražedně vysoko
 Země a Příroda 
20. února 2019 10:37 / Depositphotos
  14   0
Počasí je stále více proměnlivé. Nepříliš dobrou zprávou je, že se bude prý i nadále stávat méně čitelným. Co všechno nás v dohledné budoucnosti v souvislosti s děním na obloze čeká a nač bychom měli být připraveni?

Klimatologové varují, že se musíme připravit na vyšší počet tropických dnů v průběhu roku. „A bude to dokonce stát lidské životy,“ říká Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D., který se odborně zabývá možným průběhem klimatických změn. Podle něj některé scénáře blízké doby rozhodně nevyznívají pro nás příliš pozitivně. 

Vyplývá z nich, že loňské extrémně horké léto nebylo ojedinělým výkyvem počasí. Celkově prý kopírovalo vývoj v posledních 20 - 30 letech. Pro srovnání - na počátku 60. let 20. století bylo těchto extrémně horkých dnů jen několik, většinou tak 4 - 8 dnů ročně. I noci byly chladnější, takže si lidský organismus odpočinul.

Vloni u nás bylo více než 40 tropických dnů

„V současném klimatu nám tropický den přechází pozvolna do tropické noci a díky tomu je výrazně narušena kvalita spánku. No a to všechno vede k závažnějším zdravotním komplikacím. Je prokázáno, že za těchto horkých vln stoupá úmrtnost a překvapivě více u žen než u mužů. V roce 2018 jsme měli i více než 40 tropických dnů, v roce 2015 jich bylo kolem pětatřiceti. S tímto množstvím přitom počítaly klimatické modely až pro konec našeho století. A to ještě v případě nejdramatičtějšího emisního scénáře,“ vyjmenoval alarmující fakta Zahradníček.

Nutno přitom doplnit, že klimatická změna však není jen o horkých dnech. Pokud zůstaneme u loňského roku, byl podle klimatologů zajímavý tím, že nadprůměrné teplé počasí bylo prakticky konstantně od začátku dubna. Zajímavé bylo, že nebylo sice rekordní množství teplotních extrémů, ale rok 2018 byl nejteplejší za dobu měření. To znamená, že většina dnů bylo teplotně nadprůměrných. Rok 2018 byl tak prakticky konstantně teplotně posunutý dopředu.

Budeme pěstovat jiné plodiny než dosud?

Logicky se tedy nabízí otázka, zda nebudeme nuceni změnit druh zemědělských plodin, které budeme na našem území pěstovat? Podle klimatických modelů se totiž počítá, že epizody sucha se budou vyskytovat častěji a intenzivněji. Do toho se pak mohou vyskytnout například přívalové deště a povodně, tedy zcela opačný extrém.

"Do budoucna se skutečně předpokládá, že se bude muset změnit druhová skladba našich zemědělských plodin. Tím se náš ústav už dlouhodobě zabývá. Například jsme nově začali řešit velký projekt SustES, který má připravit strategii pro potravinovou bezpečnost v nepříznivých klimatických podmínkách,“ vysvětlil klimatolog Zahradníček. 

Ve městech zažíváme žhavé peklo. Co s tím? 

Změny v počasí velmi nepříjemně pociťují lidé ve velkých městech. Zejména v létě musí fungovat mnohdy v betonové výhni s teplotami kolem 50 stupňů Celsia. 

"Ve městech žije 70 procent populace, v budoucnosti to bude ještě více. Je nutné adaptační opatření koncipovat i sem. Musí se zcela změnit myšlení městských architektů a urbanistů. Musíme začít pracovat s podstatně lepšími povrchy a jinak utvářet ulice a náměstí. Většina těchto ploch je vybetonovaná, bez jakékoliv zeleně. A pokud tam nějaká zeleň je, tak je použita nevhodně. Ukazuje se, že významný vliv na snížení pocitové teploty vzduchu mají stromy ve městech, ale opět musí byt využity s rozmyslem, aby se naopak nezvyšovaly koncentrace nebezpečných látek v uličních kaňonech,“ vyjmenoval plánované kroky ochrany Zahradníček. Jak doplnil, ve světě se například z tohoto důvodu zkouší ve stavebnictví různé typy a barvy střech. Populární se stávají zelené střechy, které se méně rozehřejí než standardní střechy. 

Závěrem klimatolog shrnul, že klima se v minulosti měnilo vždycky. V tom prý není současná klimatická změna jiná. Výrazně jiná je ale rychlost probíhajících změn. Zatímco minulé změny probíhaly pozvolně a trvaly stovky let, takže se na ně příroda dokázala dobře adaptovat, nyní se klimatické pásy posouvají vysokým tempem. "Klimatické klasifikace vzniklé před desítkami let prakticky již neplatí,“ poznamenal  Zahradníček. Dodal, že třeba na jižní Moravě je zjevné, jak se místní klima přiblížiilo středomořským státům. Potvrzují to prý už i klimatologická měření a výhled modelů do budoucnosti. (Dále čtěte: Táním ledovců se mohou znovu objevit nebezpečné mikroorganismy nebo neznámé viry).

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Nabíjíte váš mobil na 100 % nebo necháváte úplně vybít? Možná děláte velkou chybu

Dům a zahrada

Jaké barvy stěn se hodí do pracovny?

Cestování

Osvětimanské skály, po čertech krásné skalní město

Zavřít reklamu