Pytláctví v Africe je na ústupu. Mají nosorožci šanci na přežití?
Pytláctví je v Africe velkým problémem, protože stojí za výrazným úbytkem populace nosorožce. Pytláci je od osmdesátých let dvacátého století ve velkém zabíjejí kvůli jejich rohu, po kterém je zejména v Číně velká poptávka.
Pouze v jihoafrické republice bylo ještě v roce 2014 zabito 1 200 nosorožců, ale v uplynulých letech se počet zabitých zvířat začal snižovat. V loňském roce se tento počet snížil na necelých 800 kusů, což naznačuje, že snaha ochránců přírody se vyplatila.
Stále je však tento stav neuspokojivý a k záchraně populace nosorožce nestačí. Nosorožec tuponosý už jednou téměř vyhynul, jelikož na počátku 20. století žilo ve volné přírodě 50 až 100 kusů. Díky záchrannému programu se ale od padesátých let podařilo populaci výrazně rozšířit až na současné počty čítající přes 20 tisíc jedinců.
Vytvralý boj proti pytlákům však v JAR přináší své výsledky. V souvislosti s touto ilegální činností tamní policie zadržela nejméně 365 lidí, z toho 229 dopadla přímo v Krugerově národním parku, který je nejstarší v Africe.
Nejde přitom jen o nosorožce, ale i o slony. Odstřelených kusů je výrazně méně než u nosorožců, přesto statistika nepřináší dobré zprávy. Oproti jiným africkým zemím to nejsou nijak závratné počty. V Africe umírají sloni pytláckými kulkami každý den. O slonovinu je na černém trhu zájem.
Oficiálně se části klů nesmí prodávat od roku 1989 a v Evropě se nesmí obchodovat dokonce se kly ze slonů zabitých po roce 1947. V prodeji by tak měly být už jen předměty vyrobené z těch starých několik desítek let. Loňská analýza nevládní organizace Avaaz ale zjistila, že i v Evropské unii se objevují šperky či předměty z daleko mladších klů. Dále čtěte: (Nosorožec z Dvora Králové je posledním samcem svého druhu).
