V Česku jsou největší optické dalekohledy světa. Pozorují Krabí mlhovinu
Krabí mlhovina je zajímavá zejména tím, že je prvním pozorovaným pozůstatkem supernovy. Je zdrojem radiace, která zase slouží k pozorování objektů, které mlhovinu zakrývají. Krabí mlhovina se nachází asi 6 500 světelných let daleko v souhvězdí Býka. Je na ní pozoruhodné i to, že se stále zvětšuje.
Dva identické dalekohledy nyní pozorují observatoře v Ondřejově jedny z nejenergičtějších fotonů, které přicházejí z vesmíru. Dalekohledy se zaměřují na detekci tzv. Čerenkovova záření. "Superenergetické částice světla, fotony, se asi dvacet kilometrů nad povrchem Země poprvé srazí s částicí, která je v atmosféře, a postupně začne vznikat sprška kosmického záření, v níž je hodně Čerenkovova záření – modravého viditelného světla,“ vysvětlil Michal Prouza z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Oba dalekohledy jsou na observatoři umístěny necelých 200 metrů od sebe a pozorováním Krabí mlhoviny se vlastně testují. Právě tato důležitá činnost byla svěřena českým vědcům. "Našim hlavním cílem je pochopit fungování zdrojů kosmických fotonů s energií kolem 1 teraelektronvoltu, což je asi bilionkrát více, než mají fotony viditelného světla,“ uvedl v tiskovém prohlášení Petr Trávníček z Fyzikálního ústavu AV ČR.
A co přesně čeští vědci s dalekohledy dělají? Kužel Čerenkovova záření pozorují ze dvou různých úhlů. Stereo měření jim umožňuje s mnohem větší přesností rekonstruovat, odkud původní foton přiletěl a jakou měl energii. Čerenkovovo záření je totiž vlastně taková elektromagnetická obdoba zvukové rázové vlny. Záření objevil v roce 1934 sovětský fyzik Pavel Alexejevič Čerenkov.
Oba velké dalekohledy, které čeští vědci nyní testují pozorováním Krabí mlhoviny, jsou kvalitou srovnatelné s přístroji, které budou pracovat na nejcitlivější mezinárodní observatoři vysokoenergetického záření gama na světě Cherenkov Telescope Array (CTA). U testovaných dalekohledů proto Češi také zjišťují, zda navržené technologie fungují správně. V Česku by teleskopy měly být do roku 2024. "Poté, co budou u nás v Ondřejově otestovány, budou definitivně umístěny v mnohem větší nadmořské výšce v Jižní Americe, kde budou ve spolupráci s dalšími exempláři tvořit celé pole Čerenkovových teleskopů,“ prozradil Michal Bursa z Astronomického ústavu AV ČR.
Observatoř v Ondřejově leží jen 35 kilometrů od Prahy v nadmořské výšce 500 metrů. I bez současných optických dalekohledů je tato hvězdárna významná tím, že je v ní trvale umístěn největší zrcadlový dalekohled v Česku. Díky tomu také vědci z observatoře už objevili několik stovek asteroidů. Na observatoři je také zařízení ke sledování meteoritů, díky čemuž byl v Ondřejově objeven původ a dráha Čeljabinského meteoru. Hvězdárna je zajímavá také tím, že uchovává československou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci Eugene Cernan, velitel Apolla 17. Hvězdárna je přístupná i veřejnosti.
Autorský článek, další zdroj: AV ČR
