Astronomové údajně pozorují zrod planety, která může podporovat život
Astronomové z Leidenské observatoře v Nizozemsku pozorují planetární disk kolem mladé hvězdy IRS 48 Atakamskou velkou milimetrovou anténní soustavou (ALAM) složenou z 66 radioteleskopů v Chille. Disk plynu, prachu a ledu se nachází v souhvězdí Hadonoše a byl popsán ve studii publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.
Výzkumníci v disku zaznamenali chemikálii zvanou dimethylether, což je klíčový stavební kámen pro život. Dimethylether se skládá z devíti atomů. Proto je největší komplexní organickou molekulou objevenou v protoplanetárním disku. Z ní se postupně stávají prebiotika, jako jsou aminokyseliny a cukry. To jsou základy pro život, jaký je na Zemi, upozorňuje studie.
Objev také naznačuje, že tyto molekuly v případě rodících se světů mohou být časté. Život se tedy mohl vyvinout i jinde ve vesmíru. Také nám tohle pozorování může prozradit něco o formování Země.
Již dříve byl v pečlivě studovaném disku nalezen formaldehyd a methylester kyselina, složitá molekula podobná molekule dimethylether.
Své k tomu může říci Webbův dalekohled
Dimethylether se běžně vyskytuje v oblacích při formování hvězd. Molekula však ještě nikdy nebyla detekována v planetárním disku.
„Dimethylether je největší molekula, jaká kdy byla v protoplanetárním disku objevena,” řekl spoluautor studie Nienke van der Marel.
Spoluautorka práce Alice Boothová vysvětlila, že tyto molekuly jsou viditelné pouze tehdy, když u hvězdy IRS 48 dochází k přeměně ledu na plyn, díky čemuž dochází k jejich uvolňování.
Vědci si mnohé slibují od Extrémně velkého dalekohledu (ESO). Největší dalekohled na světě v Chile bude v provozu do konce desetiletí. Vědci s jeho pomocí nahlédnou hlouběji do disku.
Tuto schopnost má také vesmírný dalekohled Jamese Webba. Teleskop dokáže analyzovat atmosféru planet do nebývalých detailů. Na výzkum se však ještě připravuje. V současnosti probíhá zarovnávání všech jeho 18 zrcadlových segmentů.
Zdroj: Astronomy & Astrophysics.