Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Jak ale mohou vypadat doopravdy? Experti na to mají svůj názor.

Budou to jen chobotnice?

Bernard Bates, profesor fyziky na University of Puget Sound, má názor, který nejspíš přinese zklamání úplně všem.

"Chobotnice je dobrým příkladem pokročilého mimozemského analogu se Zemí. Chobotnice jsou docela (pravděpodobně na lidské úrovni) inteligentní a žijí ve zcela mimozemském prostředí (ve srovnání s námi). Evoluce musela pro ně najít nová řešení, protože chobotnice žijí v hloubkách, kde je velký tlak. Delfíni a šimpanzi jsou nám extrémně blízcí, protože všichni jsme savci. Poslední společní předchůdci lidí a delfínů žili před asi 100 miliony lety a poslední společní předchůdci lidí a šimpanzů pak před přibližně 10 miliony let. Většina evolučních možností vedoucích k inteligenci byla pravděpodobně vytvořena ještě dříve. Poslední společný předek savců a chobotnic je mnohem starší, pravděpodobně asi 800 milionů let," vysvětluje Bates svůj názor.

"Mimozemšťané s vyspělou technologií by museli žít na souši a aby mohli vůbec nějakou technologii vyvinout, museli by mít ruce a prsty a také nohy. K posouzení vzdálenosti (ke kořisti) by potřebovali binokulární vidění a větší hlavu, aby viděli predátory. Oči v blízkosti mozku jsou také důležité, aby se snížilo časové zpoždění vizuálního signálu. Senzory zvuku a pachu, tedy uši a nos, jsou také důležité. Život v atmosféře totiž znamená, že zvuky a pachy dorazí dříve než samotný predátor,“ říká Bates. Což znamená, že pokud je nějaký život suchozemský a na technologické úrovni, pak skutečně mohou mimozešťané vypadat podobně jako my.

Krk mít ale nemusí

Harry E. Keller, bývalý profesor chemie na Northeastern University, na mimozemské civilizace hluboce věří.

"Někde ve vesmíru musely existovat, existují nebo budou jiné vyspělé civilizace. Šance, že jsou někde naživu a budou s námi komunikovat, jsou ale velmi malé. Tyto problémy by nám však neměly bránit v představě, jak by mohly vypadat. Skutečný mimozemšťan je oboustranně symetrický, endotermický, s vynikajícími manipulačními schopnostmi a má tvrdý obal pro mozek," předpovídá Keller.

"Oči? Samozřejmě. Oliheň má lepší oči než my a oči mimozemšťanů se těm našim budou podobat jen povrchně. Nos? Samozřejmě, musí mít prostředky k dýchání. Nos ale nemusí být uprostřed obličeje, i když je to asi nejvhodnější. Ústa? Musí mít jak požít potravu. Všechna velká zvířata mají nějaké prostředky k zachycení a spolknutí potravy. Některá ji žvýkají, jiná ne. Zuby jsou na Zemi poměrně běžné, ale jiné systémy stravování jsou možné. Nohy? Jistě. Mimozemšťané se dvěma nohama jsou pravděpodobnější než se čtyřma nohama. Hlava? Pokud definujete hlavu jako kostní výběh pro mozek a také pro umístění očí, nosu a úst, pak je to pravděpodobné. Nos by mohl být umístěn nad nebo pod ústy. Krk? Vůbec to není nutné. Je sice užitečné umět otočit hlavu, ale dokáži si představit i jiné způsoby, jak se rozhlédnout. Prsty? Musíte mít způsob, jak pevně uchopit předměty. Dva prsty jsou pravděpodobně příliš málo. Pět je přehnané. Tři nebo čtyři  jsou pravděpodobné," popisuje Keller.

Takže jak tedy vlastně vypadají? Zřejmě záleží na tom, v jakém prostředí žijí. Mohou to klidně být chobotnice nebo nějaké další vodní příšerky, suchozemští a vyspělí mimozešťané by pak skutečně nemuseli mít příliš daleko k těm zeleným mužíkům ze sci-fi filmů. Dále čtěte: Kosmická loď zachytila vůbec poprvé mohutnou erupci na povrchu Slunce.