Rusko plánuje cestu kosmické lodi s jaderným pohonem k Jupiteru
Ruská federální kosmická agentura Roskosmos oznámila, že její kosmická loď, která přepravuje astronauty nebo vybavení z jedné oběžné dráhy na druhou, má plán na meziplanetární misi v roce 2030.
Mobilní jaderná elektrárna bude bloudit vesmírem
Energetický modul kosmické lodi s názvem Zeus je totiž navržen tak, aby generoval dostatek energie pro pohon celé lodi v hlubokém vesmíru. Je to v podstatě taková mobilní jaderná elektrárna.
Několik zemí se rovněž zabývá podobnou technologií, která může nejen zkrátit vesmírné lety, ale také umožnit cestovat dále. Právě teď se kosmické lodě spoléhají na zrychlení ze sluneční energie nebo gravitace. To však znamená, že astronautům může trvat více než tři roky, než například provedou okružní cestu kolem Marsu. A NASA odhaduje, že by kosmická loď s jaderným pohonem mohla takovou cestu významně zkrátit.
USA proto mají podobný plán a umístí 10kilowattový reaktor integrovaný do lunárního přistávacího modulu v misi na Měsíc již v roce 2027. Dosud však NASA vyslala do vesmíru pouze jeden jaderný reaktor, a to v roce 1965. Jiné kosmické lodě, například rovery Mars Curiosity a Perseverance, jsou také vybaveny jaderným pohonem, ale nepoužívají reaktor.
Rusko mezitím umístilo do vesmíru více než 30 reaktorů. Modul Zeus, který bude podle ruské státní tiskové agentury Sputnik využívat 500kilowattový jaderný reaktor, bude tak poháněn při přeletech z jedné planety na druhou.
Celá mise by měla trvat 50 měsíců, jak uvedl Alexander Blošenko, výkonný ředitel společnosti Roskosmos pro dlouhodobé programy a vědu. Mise může být v konečném důsledku předchůdcem budoucích ruských vesmírných letů. Podle Sputniku Rusko plánuje také vesmírnou stanici, která bude používat stejnou technologii poháněnou jadernou energií.
Jaderná energie má ve vesmíru svoje výhody
Většina kosmických lodí získává energii z několika zdrojů, včetně Slunce nebo vlastních baterií. Například kosmická loď Juno, kterou NASA vyslala k Jupiteru, využívá k výrobě elektřiny solární panely. Solární energii lze také použít k nabíjení baterií v kosmické lodi, ale zdroj energie se stává méně účinným, když se kosmická loď dostane dále od Slunce. V ostatních případech mohou lithiové baterie pomáhat samostatně napájet kratší mise. Například sonda Huygens v roce 2005 použila baterie ke krátkému přistání na Saturnově měsíci Titanu.
Jaderné reaktory nabízejí několik výhod. Dokážou přežít chladné a tmavé oblasti sluneční soustavy bez nutnosti slunečního záření. Jsou také spolehlivé po dlouhou dobu, konkrétně jaderný reaktor modulu Zeus je navržen tak, aby vydržel 10 až 12 let.
Ale i jaderná energie má své výzvy. Pouze určité druhy paliva, jako je vysoce obohacený uran, mohou odolat extrémně vysokým teplotám reaktoru a jeho použití nemusí být bezpečné. V prosinci USA zakázaly použití vysoce obohaceného uranu k pohonu lodí a sond do vesmíru, pokud je možná alternativa s jiným jaderným palivem nebo nejadernou energií.
Rusko chystá vesmírnou stanici s jaderným pohonem
Ruští inženýři začali s vývojem modulu Zeus už v roce 2010 s cílem vyslat jej na oběžnou dráhu do dvou desetiletí. Tato technologie by mohla pomoci ruským snahám o vývoj nové vesmírné stanice do roku 2025. BBC minulý měsíc oznámila, že Rusko plánuje v tomto roce přerušit vztahy s Mezinárodní vesmírnou stanicí, kterou sdílí s USA, Japonskem, Evropou a Kanadou.
To ale není žádné velké překvapení. NASA povolila ISS létat nejméně do roku 2028, ale agentura bude pravděpodobně deorbitovat stanici až v příštích 10 až 15 letech, kdy už bude definitivně zastaralá. Dále čtěte: Vzácné mimozemské izotopy v zemské kůře ukazují na nedávnou kataklyzmatickou událost.
