Na Měsíci byl nalezen vzácný lunární krystal. Potenciální zdroj paliva, který by mohl na Zemi způsobit revoluci ve výrobě energie
Průhledný krystal, který vědci pojmenovali Changesite-(Y), je podle čínských vědců starý více než miliardu let a je tenký asi jako lidský vlas. Vědci z Mezinárodní mineralogické asociace potvrdili, že drobounký měsíční krystal má dosud nevídané složení, pravděpodobně díky jiným minerálům, které se nacházejí pouze na Měsíci nebo v meteoroitech.
Vědci našli krystal mezi zhruba 1,8 kilogramy měsíční horniny už v roce 2020 během čínské mise Chang'e-5. Tyto horniny byly prvními měsíčními vzorky odebranými na Měsíci od roku 1976 a prvními měsíčními vzorky, které kdy Čína shromáždila. Zároveň jde o už šestý nový typ minerálu, který byl kdy na Měsíci nalezen.
Co je ale ještě zajímavější, je fakt, že Čína na Měsíci mezi odebranými vzorky našla také stopy helia-3, což je verze helia, jak ho známe. Helium je ale tady na Zemi velmi vzácné a vědci obecně předpokládají, že na Měsíci je naopak zastoupeno ve velkém množství.
A new mineral, Changesite-(Y), was discovered from the moon samples retrieved by #China's Chang'e-5 probe, making China the third country to discover a new mineral on moon, China Atomic Energy Authority said on Friday. pic.twitter.com/gieIWN8SMg
— People's Daily, China (@PDChina) September 9, 2022
Helium-3 je už po dlouhá desetiletí předmětem velkého vědeckého zájmu, protože je považováno za účinný zdroj paliva pro jadernou fúzi. Jaderná fúze jako taková je ve vesmíru běžnou záležitostí a odehrává se tam prakticky v nitru každé hvězdy, tady na Zemi tomu ale tak není a vědci se už strašně dlouho snaží o technologii, která by takovou jadernou fúzi dokázala. V různých stádiích vývoje je celá řada fúzních reaktorů a shodou okolností právě Čína nedávno oznámila, že na svém Tokamaku, jak se fúznímu reaktoru říká, dokázala postoupit zase o velký kus dál.
S Heliem-3 by to možná bylo o dost snazší. Podle Evropské vesmírné agentury je helium-3 lepším zdrojem pro fúzi, protože produkuje podstatně méně záření a jaderného odpadu než jiné prvky. Tento prvek je ale tady na Zemi velmi vzácný, ale vědci předpokládají, že helia-3 je na Měsíci dost, protože tam bylo po miliardy let ukládáno přímo na měsíční povrch slunečním větrem.
I když tedy v současné době neexistuje žádný fúzní reaktor v jakémkoliv stádiu vývoje, který by uměl využít helium-3, má o jeho těžbu na Měsíci zájem mnoho zemí a soukromých společností, včetně USA a Číny. Objev nového ložiska helia-3 na blízké straně Měsíce by tyto těžební závody mohlo ještě znásobit.
Jak už bylo řečeno, zatím neexistuje žádný fúzní reaktor, který by uměl využít helium-3 pro výrobu energie. Nicméně vědci teoretizují o tom, že by fúzní reakce deuterium/helium-3 dokázala uvolnit až 164,3 megawatthodin energie na gram helia-3, což je opravdu hodně. A co víc, ani helium-3 ani jeho reakční produkty nejsou radioaktivní, takže odpadají všechny problémy spojené s radioaktivním odpadem.
Jenomže jsou tu i nevýhody. Fúzní reaktor s heliem-3 by musel dokázat pracovat při mnohem vyšších teplotách, než například reaktor s tritiem a helium-3 se rovněž těžko izoluje. A jak už bylo řečeno, na Zemi je vzácné. V zemské atmosféře se vyskytuje jen ve vyšších vrstvách a díky své mimořádně nízké hmotnosti postupně z atmosféry vyprchává do meziplanetárního prostoru. V menším množství, to je zhruba okolo 9 procent, se nachází v zemním plynu, z něhož se také získává pomocí metody vymrazování. Vzácně vyvěrá helium i trhlinami v zemi, nejznámější oblasti těchto vývěrů leží ve Skalistých horách v USA a v Kanadě. Předpokládá se, že veškeré toto helium je produktem jaderného rozpadu prvků v zemské kůře.
Autorský článek, další zdroj: Vice, Twitter.
