Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

A navíc každá z těchto černých děr pohlcuje materiál v srdci galaxie vzdálené miliony světelných let.

Nejpodrobnější mapa černých děr

Na fotografii je těchto bílých teček celkem 25 tisíc a jedná se o doposud nejpodrobnější mapu černých děr na nízkých rádiových frekvencích, což je obrovský úspěch, na kterém vědci pracovali roky a potřebovali k němu evropský radioteleskop.

"Toto je výsledek mnohaleté práce na neuvěřitelně obtížných datech,“ vysvětlil astronom Francesco de Gasperin z univerzity v Hamburku v Německu. "Museli jsme vymyslet nové metody pro převod rádiových signálů na obraz oblohy.“

Černé díry nevydávají žádné detekovatelné záření, takže je velmi těžké je najít. Když černá díra aktivně akumuluje materiál, pohlcuje jej dovnitř do disku z prachu a plynu, který ji obíhá stejně, jako voda obíhá kolem odtoku. A tyto intenzivní síly vytvářejí záření na více vlnových délkách, které dokážeme detekovat napříč rozlehlým prostorem.

Výsledná mapa je tak výjimečná, že pokrývá ultranízké rádiové vlnové délky, které detekuje evropský radioteleskop LOw Frequency ARray (LOFAR). Tato interferometrická síť se skládá z přibližně 20 tisíc rádiových antén rozmístěných na 52 místech po celé Evropě.

Jde ale jen o čtyři procenta severní oblohy

Úchvatná mapa černých děr, kterou vědci sestavili a zveřejnili, pokrývá ale jen čtyři procenta severní oblohy, nicméně je to první krok v ambiciózním plánu zobrazení celého severního nebe v ultra nízkých frekvencích.

Nová technologie také poskytne nová data o nejrůznějších astronomických objektech a jevech, stejně jako dost možná dojde na nové objevy či neprozkoumané objekty v oblasti pod 50 megahertzů. "Konečné zveřejnění průzkumu usnadní pokrok v celé řadě oblastí astronomického výzkumu,“ uvedli vědci ve svém příspěvku. „Toto nám umožní studium více než 1 milionu nízkofrekvenčních rádiových spekter a poskytne jedinečný pohled na fyzikální modely pro galaxie, aktivní jádra, shluky galaxií a další oblasti výzkumu. Tento experiment představuje jedinečný pokus prozkoumat ultra nízkofrekvenční oblohu při vysokém úhlovém rozlišení a hloubce.“ Dále čtěte: Takto vypadá nejvzdálenější známý objekt sluneční soustavy.