Mars není rozhodně mrtvou planetou. Je aktivní a dochází tam ke změnám
V posledních několika desetiletích však robotické mise nalezly dostatek důkazů o tom, že Mars je stále aktivním místem. Nedávnou indikací byl snímek pořízený průzkumnou sondou Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), který ukázal relativně čerstvé sesuvy půdy v kráteru poblíž Nili Fossae. Tato oblast je součástí oblasti Syrtis Major a nachází se severně od kráteru Jezero, kde bude rover Perseverance přistávat už za šest týdnů.
Nestabilní krátery
Sesuv půdy byl zachycen jako součást většího snímku pořízeného kontextovou kamerou MRO (CTX). Snímek pokrývá oblast, která měří téměř 5 km a byl pořízen z výšky 284 km nad povrchem. Ze všech indikací se zdá, že sesuv je výsledkem nestability materiálu ve stěně kráteru.
CTX má mimo jiné za úkol monitorovat jednotlivé oblasti na povrchu Marsu, aby bylo možné zaznamenávat případné změny. A to je přesně to, co tato fotografie ukázala uvnitř stěny kráteru poblíž Nili Fossae, která od posledního fotografování zaznamenala příval materiálu. Kamera HiRISE zaznamenala také podobné změny u stěny na druhé straně kráteru.
Tyto změny jsou výsledkem toho, co geologové charakterizují jako svahové procesy. Tento termín je poměrně široký a pojednává o sesuvném pohybu hornin a dalšího materiálu, včetně velkých sesuvů půdy, lavin suti či skalních vodopádů. Na Marsu předchozí snímky ukázaly celou škálu těchto aktivit od obrovských skalních lavin až po malé propady a jednotlivé skalní propady.
Bude Perseverance přistávat do nestabilního prostředí?
Jak již bylo uvedeno, kráter zachycený na snímku CTX leží severozápadně od kráteru Jezero, který je místem přistání roveru Perseverance. Toto místo bylo vybráno z důvodu předpokladu, že poblíž se nacházela pohybující se voda, která v průběhu času pomalu ukládala sedimentární materiál.
Stejně jako mnoho dalších vlastností kráteru Gale, který rover Curiosity studoval od doby, kdy tam přistál v roce 2012, jsou pozorovány důkazy toho, že na Marsu tekla voda na povrchu před miliardami let, a to v podobě řek, jezer a dokonce velkého oceánu, který pokrýval jeho severní nížinu. Pokud by se tam v tomto období objevil také život, pak by jedno z nejpravděpodobnějších míst, kde by fosilizované pozůstatky byly, bylo v této oblasti.
Bez ohledu na to, zda na Marsu kdysi existoval život (nebo stále existuje), je jasné, že planeta je i tak velmi živá. Jeho geologické rysy jsou dokladem minulých i současných sil, které jej aktivně formují. Pochopení těchto sil a vlivu, který mají na krajinu, je podstatnou součástí naší snahy charakterizovat marťanské prostředí (a možná tam někdy i žít). Dále čtěte: Astronomové identifikovali další důležitý aspekt planet, které by mohly hostit život.
