Astronomové objevili galaxii ve tvaru koblihy, která pamatuje časný vesmír
Astronomové právě pozorují galaxii s násilnou minulostí. Není to koule, není to ani disk, je to kobliha (nebo ohnivý prsten) s obrovskou dírou ve svém středu.
Galaxie R5519 je podle spektroskopických dat havajské Keckovy observatoře a snímků z Hubbleova vesmírného teleskopu pamětníkem prvních dnů ve vesmíru. Může nám vyprávět o dobách před 10,8 miliardami let.
Ovšem to, že si pamatuje první dny vesmíru, není jedinou věcí, která galaxii činí unikátní.
Galaxie bez vnitřností
Tento senior mezi galaxiemi je především speciální svým tvarem, který nevznikl vnitřními přirozenými procesy, ale srážkou, která způsobila to, že se jádro R5519 odtrhlo – nebo trošku filmověji, jiná galaxie prorazila břicho R5519 a vyrvala jí vnitřnosti z těla. Proto ta kobliha.
R5519 je jedinou pozorovanou kolizní prstencovou galaxií, která byla objevena ve vzdálenosti pár stovek světelných let a pochází z raného vesmíru.
„Je to velmi kuriózní objekt, jaký jsme ještě neviděli,“ poznamenala australská astroložka Tiantian Yuan z RC Centre of Excellence for All Sky Astrophysics in 3 Dimensions.
R5519 má dost rozsáhlý vnější okraj prstence – jeho rozměry v průměru činí přes 42 400 světelných let. Samotná díra ve středu galaxie je o rozměrech zhruba 17 612 světelných let napříč, ovšem bez detekované hvězdné výdutě, která běžně galaktické centrum vyplňuje.
Do této díry by se vešel prostor vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, a to dvoumiliardkrát!
Aktivní je pouze prstenec
Prstencové galaxie častěji vznikají v mírných procesech, jako je orbitální rezonance a hromadění materiálu z jiné blízké galaxie. U R5519 ale rozhodně nešlo o ani jeden z těchto scénářů.
Proces narůstání galaxie by určitě neměl narušit, v tomto případě dokonce rozervat její jádro, které si můžete prohlédnout u jiných prstencových galaxií NGC 7742 a Hoag's Object.
R5519 je navíc dost plodnou galaxií. V jejím prstenci se každý rok narodí až 80 nových hvězd! To nasvědčuje tomu, že u R5519 došlo k nějakému gravitačnímu narušení.
Všechno nasvědčuje tomuto scénáři – skrze střed R5519 prorazí jiná galaxie (nebo možná došlo k více střetům), dojde k vymrštění vln hustoty, které se radiálně šíří směrem ven, což pak dopomáhá ke tvorbě hvězd. Pokud totiž tyto vlny tlačí a zahušťují plyn a prach v galaxii, usnadňují tak gravitační zhroucení shluků prachu. Tyto shluky se pak postupně mění v dětské hvězdy.
Díky tomu je prstenec galaxie aktivní, ale s černou dírou ve svém nitru opravdu působí jako nějaký ohnivý kruh.
Mléčná dráha může být starší
Většina galaxií, které astronomové najdou, jsou neuspořádaným chaosem s hvězdami, které obíhají všemi směry. Pěkné disky s řádem se začaly podle dřívějších znalostí objevovat asi čtyři až šest miliard let po velkém třesku, k němuž došlo asi před 13, 8 miliardami let.
Astronomům se teď ovšem poštěstila ještě jedna věc – opět studovat Mléčnou dráhu. Všechno totiž může být ještě trošku jinak.
Simulace naznačují, že k vytvoření spirální galaxie musí být galaxie nejdříve tenkým diskem, který je jakýmsi základem spirálních galaxií, jako je Mléčná dráha.
Objev R5519 napovídá, že v raném vesmíru asi nebyly disky tak vzácné, jak jsme si mysleli, protože aby došlo ke zrodu kolizní prstencové galaxie, podle simulací u ní musí být přítomen právě i tenký disk.
„Tenký disk je určující složkou všech spirálních galaxií – předtím diskem byly galaxie v neuspořádaném stavu, těžko identifikovatelné jako spirální galaxie,“ řekl astronom Kenneth Freeman z Australské národní univerzity. „V případě této prstencové galaxie se díváme zpět do raného vesmíru o 11 miliard let, do doby, kdy se tenké disky teprve formovaly.
Připomeneme si, že tenký disk Mléčné dráhy se začal, alespoň podle dosavadních předpokladů astronomů, sdružovat před pouhými devíti miliardami let.
Teď víme, že disky vznikaly už v mladém vesmíru a nebyly tak vzácné, jsk jsme si mysleli. R5519 tak napovídá, že Mléčná dráha může být i starší. Psali jsme také: Naše galaxie má tisíce nových hvězd, které nepocházejí z Mléčné dráhy.
