Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Tato potenciální kolonizace je důvodem, proč vědci zahájili projekt Mars Gardens a zkoumali, které rostliny a zelenina mohou růst v simulátoru marťanské půdy bohaté na oxid železa. Od začátku projektu v roce 2017 bylo testováno více než 45 různých druhů rostlin, mezi nimiž byly i chmel a ječmen.

Složení půdy na Marsu nevyhovuje

Rostliny pěstované v rámci projektu měly velmi podobné podmínky, se kterými by se potkaly na Marsu. Vědci je pěstovali ve vulkanické hornině z pouště Mojave a vycházeli rovněž z chemické analýzy vzorků Marsu provedené NASA.

Jenomže skutečná půda na Marsu obsahuje chloristany, které jsou pro člověka nebezpečné. To znamená, že na Marsu by se tato látka musela nejprve z půdy odstranit. Také sluneční světlo na Marsu je slabší, což ovlivňuje růstové podmínky. 

Lze tedy rostliny na Marsu pěstovat?

Než na to odpovíme, pojďme se podívat, jak to na Marsu chodí. Mars je celkově chladný (v průměru –50 stupňů Celsia) a pustý. Má velmi tenkou atmosféru bohatou na oxid uhličitý a nachází se zhruba 141 milionů mil od Slunce, což znamená, že maximální intenzita slunečního světla na Marsu je asi 43 procent síly slunečního světla na Zemi.

Existují ale také dobré zprávy, protože prospěšný oxid uhličitý a dusík tvoří asi 95 procent, respektive 2,6 procenta atmosféry planety. Bez ozónu v marťanské atmosféře by však skleníková okna musela dokázat blokovat škodlivé sluneční ultrafialové záření.

Před několika miliardami let se Mars přitom chlubil příjemnějším prostředím s oceány, mírným podnebím a dost možná i životem. Od té doby ztratil většinu svých zásob atmosféry a vody a na jeho povrchu v současné době není voda. Voda nebo led je však přítomna pod povrchem i v ledových polárních oblastech planety. Tyto drsné podmínky vyžadují, aby byly všechny rostliny pěstovány ve vytápěných sklenících pod tlakem, s výraznými kompenzacemi atmosféry, vlhkosti a zavlažováním.

Kterým druhům se nedařilo a kterým ano

Vědci proto při experimentu přidali umělé osvětlení a upravili půdu i za pomocí žížal tak, aby v ní pozemská zelenina skutečně rostla.

Například slabý sluneční svit na Marsu vylučuje pěstování rostlin, které vyžadují plné slunce, mezi něž patří oblíbená rajčata, fazole, luštěniny, kukuřice nebo mnoho kořenových rostlin. Brambory se v experimentální půdě a za špatných světelných podmínek do velké míry rovněž nedařilo pěstovat, ale se sladkými bramborami už to bylo o něco lepší.

Co se ale vědcům podařilo slušně vypěstovat, byly pampelišky, které rostou rychle, každá část rostliny je jedlá a mají vysokou nutriční hodnotu. Mezi další rostliny, kterým se v marťanských podmínkách daří, patří hlávkový salát, rukola, špenát, hrášek, česnek, kapusta a cibule.

Podmínky na Marsu pro člověka, natož pro zemědělce, nejsou zdaleka snadné. Obtížná planeta pro nás rozhodně není přirozeným domovem a zemědělství tam bude složité. Není to však nemožné a rozhodně je možné tam udržovat vlastní pěstování některých potravin. Zvlášť, když se v marťanské půdě daří i chmelu a ječmeni. Dále čtěte: NASA zveřejnila dechberoucí fotografie z Marsu.