Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Od prvních vzpřímených kroků na Zemi člověk zaměřil svůj zrak k nebesům se zásadní otázkou – jsme ve vesmíru sami? Tato otázka lidstvo uchvacovala už ve starověku, uchvacuje jej i dnes. Požadovaná odpověď je však i po té době v nedohlednu.

Ve sborníku Národní akademie věd vyšla zajímavá práce profesora Davida Kippinga z oddělení astronomie na Kolumbijské univerzitě. Kipping se s pomocí Bayesovské statistiky pokusil vrhnout světlo na to, jak rychle se může vyvíjet složitý mimozemský život a vyspělá inteligence v jiných světech. Přitom však chytře opisoval od cyklu Země.

Život vznikl rychle, inteligence nikoliv

Podle vědy došlo ke zrodu života na Zemi v období eoarchaika zhruba před 4100 až 3800 miliony let. Okolnosti vzniku ale nejsou úplně vyjasněny, proto se předpokládá, že život se mohl objevit hned několikrát, a pak být zase zničen, než si vybojoval své místo na mladé Zemi.

První minimalistický život na Zemi, podle toho, co o jeho vzniku víme, začal klíčit docela rychle, jakmile bylo prostředí Země dostatečně stabilní k tomu, aby jeho plody podpořilo.

Ovšem první mnohobuněčný organismus, který nakonec vytvořil technologickou super civilizaci, jakou jsme dnes, vznikal naopak mnohem déle – přibližně čtyři miliardy let.

Znamená to, že život dokáže vyklíčit rychle, ovšem inteligence, kterou disponuje člověk, dlouho zraje.

Cyklus Země hezky od začátku

Kipping se podíval na chronologii nejčastějších důkazů o životě a evoluci lidstva. Směrodatná pro něj byla představa toho, že se Země restartuje, cyklus se bude opakovat a život začne vznikat znovu od své startovní čáry. Za jak dlouho se znovu objeví? A kdy se ukáže první složitá inteligence?

Tyto otázky vyřešil čtyřmi teoretickými odpověďmi:

• Život je běžný a často rozvíjí inteligenci.
• Život je vzácný, ale často rozvíjí inteligenci.
• Život je běžný, ale zřídka rozvíjí inteligenci.
• Život je vzácný a zřídka rozvíjí inteligenci.

Bayesovská statistika je odvětví poměrně moderní statistiky, která je založena na podmíněných pravděpodobnostech, přičemž umožňuje zpřesňovat pravděpodobnost výchozí hypotézy s dalšími relevantními skutečnostmi – uvádí předchozí přesvědčení o existenci modelu, které je pak kombinováno s daty pro obsazení pravděpodobnosti výsledků. „Tato metoda je podobná sázkovým kurzům,“ přiblížil trochu jednodušeji techniku Kipping.

Pro tyto čtyři hypotézy Kipping použil Bayesovy matematické vzorce, aby proti sobě modely mohl zvážit.

Jeho analýza byla založena na tom, že život vznikl do 300 milionů let od vzniku oceánů, jak bylo zjištěno podle uhlíku 13 v zirkonových usazeninách. To je opravdu rychlý začátek ve spojitosti se vznikem života na Zemi.

„V Bayesově závěru je vždy nutné zvolit předchozí rozdělení pravděpodobnosti,“ vysvětluje Kipping a dodává k tomu: „Klíčovým výsledkem je však to, že když porovnáme výsledky hypotézy vzácného života a běžného života, tak běžný život je vždy nejméně tak devětkrát pravděpodobnější než ten vzácný.“

Šance pro život je, ale pro jaký?

Pokud je mnoho planet s podmínkami a evolučními časovými liniemi srovnatelnými se Zemí, tak by spontánně vznikajícímu životu vůbec nic nemělo stát v cestě.

Jaká je ale šance, že potencionální mimozemské životy budou složité a inteligentní? Ve prospěch inteligentního života je to tak 3 : 2.

Výsledná odpověď totiž odpovídá tomu, že se člověk v obyvatelném okně Země objevil docela pozdě, což naznačuje, že lidský vývoj nebyl snadný, rychlý a ani zaručený proces. „Pokud bychom znovu přehráli historii Země, zjistili bychom, že vznik inteligence je poněkud nepravděpodobný.“

Lidský život je tedy vzácný

Hledat život ve vesmíru je ještě obtížnější, neboť není úplně jasné, jak přesně život vznikl. Takže je ve známosti, kdy se tak zhruba stalo, ale pořád máme ve vědomostech značné díry. Díváme se směrem k obloze, ale neznáme ani sebe samé.

Podle Kippinga je hlavní myslet na to, že žádná analýza nás nemůže zavést k zárukám. Je to pouze statistická pravděpodobnost, která odkazuje na to, co se na naší planetě odehrálo.

I když tedy ani Kapping nepřináší žádné jistoty, jeho analýza nese pozitivní poselství – totiž to, že život je ve vesmíru pozitivní a převažující sázkou. „Hledání inteligentního života ve světech mimo Zemi by nemělo být v žádném případě bráněno,“ uzavřel profesor. Psali jsme také: Saturnův podivný měsíc podobný Zemi selhal v klíčové zkoušce mimozemského života