Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Každý člověk stárne a se zvyšujícím se věkem se mění i jeho tělesný pach. Kolem třicátého roku se prý začíná nepatrně projevovat charakteristický tělesný pach, který později nabírá na intenzitě, a bývá označován jako pach staroby.

Evoluční význam tělesného pachu

Studie vědeckého pracovníka Johana Lundströma z institutu Karolinska Institutet ve Stockholmu se vznikem tohoto pachu zabývala v roce 2012. Johan Lundström zjistil, že za změnami tělesného pachu stojí molekula 2-nonenal. Ta je v těle sice přítomna již od narození, ale do 30. roku je překryta jinými vůněmi. Změnu tělesného pachu způsobuje až v průběhu stárnutí.

Podle výzkumníků hrál 2-nonenal důležitou roli v životě primitivních lidí, kteří díky pachu dokázali rozlišit mladší jedince, se kterými měli největší šance založit rodinu. Čich se vyvinul v době, kdy byla délka lidského života o mnoho kratší než v dnešní době, a jedinci ve věku třiceti let již nebyli považováni za reprodukčně vhodné.

Čichový výzkum

Starší lidé vydávají charakteristický pach, který je nezávislý na rase, hygieně či stravě. Z amerického výzkumu vyplývá, že člověk, podobně jako zvíře, dokáže zjistit přibližný věk jedince pouze vlastním nosem, respektive čichem. Netradiční test přijatelnosti vůně provedl smyslový neurolog Johan Lundström ve své laboratoři v Centru Monell ve Filadelfii v Pennsylvanii.

V tomto výzkumu tvořili první skupinu „dárci“ ve třech věkových kategoriích (20 – 30 let, 45 – 55 let a 75 – 95 let), kteří 5 po sobě jdoucích nocí spali v tričkách se speciálními všitými savými vložkami do podpaží, které zachytily jejich přirozenou vůni. Druhou skupinu tvořili "čichači" v podobě zdravých mladých jedinců (20 mužů a 21 žen ve věku mezi 20 a 30 lety).

Vzorky "dárců" pak výzkumníci dali celkem 41 "čichačům". Ti čichali k polštářkům od různých věkových skupin, a po přičichnutí ke dvěma různým sklenicím měli určit, která z nich obsahuje pach staršího člověka, a zároveň ohodnotit příjemnost a sílu zápachu.

Stařecký zápach je jen pachová diskriminace

Ukázalo se, že přestože je pach starších lidí nejsnáze rozpoznatelný, není tak silný a nepříjemný, jako pach nejmladších lidí. Ve studii účastníci ve slepém čichovém testu označili tělesný pach starších lidí za příjemnější, než pach mladých lidí, případně těch ve středním věku. Podle vědců mají lidé tendenci k pachové diskriminaci. A ačkoliv je vůně snesitelná, kvůli jejímu nositeli ji označí za nepříjemnou.

Vědce Johana Lundströma překvapilo, když jako nejméně nepříjemný zápach důsledně hodnotili vůni starců, ačkoliv ji zároveň přirovnali k zatuchlé vodě či sklepení. Vědci také v testu vzorků podle pohlaví zjistili, že vůně mužů mladého a středního věku je nejintenzivnější a nejvíce nepříjemná. Naopak zápach starších mužů hodnotili jako o něco příjemnější, než u starších žen. Za změnu vůně může pokles hladiny testosteronu.

Autoři výzkumu přičítají pachové rozdíly napříč různými věkovými skupinami tomu, že se lidskému potu mění v průběhu času chemické složení. Některé bakterie, které mají ideální podmínky na mladé lidské kůži, navíc později přenechávají prostor jiným bakteriálním druhům. Různě staré lidi pak můžeme údajně snadno rozpoznat po čichu. Podobně jako jiným zvířecím druhům nám tato evoluční výhoda od pradávna pomáhala vybrat vhodného partnera a vyhnout se nemocným jedincům. Dále čtěte: Jsme na prahu dalšího evolučního skoku? Pokud se umělé dělohy stanou samozřejmostí, tak ano.