Předchůdci koronaviru se skrývají v netopýrech po celá desetiletí a jsou připraveni infikovat lidi
Aby vědci pochopili, odkud nový koronavirus, známý jako SARS-CoV-2, pochází a jak se přenáší na člověka, musí sledovat jeho evoluční historii prostřednictvím genů viru, které jsou kódovány v ribonukleové kyselině RNA. Evoluční historie SARS-CoV-2 je však komplikovaná, protože je známo, že koronaviry často mění svůj genetický materiál s jinými koronaviry.
Toto střídání genů, zvané genetická rekombinace, také ztěžuje vědcům zjistit, jak se koronavirus poprvé přenesl na člověka. Někteří vědci si myslí, že jde o přímý přenos z netopýra na člověka, zatímco jiní předpokládají, že je tu prostředník, například luskoun.
Virů a verzí přenosu bylo víc
Vědci původně dospěli ke dvěma verzím možného přenosu koronaviru na člověka. Tou první je, že virus SARS-CoV-2 si vyvinul svou schopnost šířit se na člověka až v luskounech, nebo že SARS-CoV-2 se rekombinoval s virem, jehož nosiči jsou samotní luskouni.
Po sérii nových výzkumů je to ale ještě o malinko složitější. Třetí verzí toho, co se stalo, je, že schopnost koronaviru infikovat lidské buňky, byly postupně předávány od společného předka, a to vše nakonec vedlo ke vzniku všech tří koronavirů, tedy SARS-CoV-2, RaTG13, který je netopýří a luskouní Pangolin-2019.
Autoři studie poznamenávají, že je stále možné, že luskouni nebo jiný dosud neobjevený druh mohli fungovat jako přenašeč, který pomohl viru rozšířit se na člověka. Ale nejpravděpodobnější je, že schopnost se replikovat v horních cestách dýchacích jak u lidí, tak u luskounů se ve skutečnosti vyvinula už u netopýrů. Z netopýrů se SARS-CoV-2 tedy rovněž mohl rozšířit přímo na člověka.
Koronavirus tu byl po desetiletí
Kdy se však linie viru, která dala vznik SARS-CoV-2, odlišila od ostatních dvou linií virů? Vědci zjistili, že před více než stoletím existovala jediná linie, která nakonec vyvolala viry SARS-CoV-2, RaTG13 a Pangolin-2019. Dokonce i tehdy tato linie měla pravděpodobně všechny nezbytné schopnosti infikovat buňky.
V té době se virus Pangolin-2019 oddělil od virů SARS-CoV-2 a RaTG13. Poté, v 60. nebo 70. letech, se tato linie rozčlenila na dvě části, čímž se vytvořila linie RaTG13 a linie SARS-CoV-2. Někdy mezi lety 1980 a 2013 linie RaTG13 ztratila schopnost vázat se na lidský receptor, ale SARS-CoV-2 ne.
"Linie SARS-CoV-2 cirkulovala v netopýrech 50 nebo 60 let před prvním přenosem na člověka," napsali vědci. Na konci roku 2019 konečně přeskočil na člověka, a to spustilo pandemii.
Pravděpodobně existují i další virové linie, které také prošly desetiletími evoluce a o kterých dosud nevíme. Takže není jasné, zda je jich 20 nebo třeba sto. Je ale pravděpodobné, že existují další viry, které se skrývají v netopýrech a které se mohou šířit na lidi.
"My opravdu známe jen špičku ledovce, pokud jde o viry, které jsou v netopýrech," uvedli vědci. "Když vidíme, že příbuzní koronaviru jsou tu už tolik let, naznačuje to jen jedno. Je tu spousta virů, o kterých nic nevíme. Pokud jde o připravenost na pandemii, je mnohem robustnější monitorovací systém opravdu jediný způsob, jak se budeme v budoucnu chránit před těmito hrozbami," uvedli vědci. Dále čtěte: Nové odhady vědců předpovídají, že počet obyvatel Země se během 50 let začne snižovat. Japonsko a Itálie ztratí až polovinu své populace.
