Tuleni pomáhají vědcům. Odhalují, kolik tepla vstřebají oceány

Tuleni pomáhají vědcům s globálním oteplováním
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
14. prosince 2019 11:04 / Depositphotos
  0   0
Antarktický cirkulační proud teče ve smyčce kolem Antarktidy a spojující Atlantický oceán, Tichý oceán a Indický oceán. Je to jeden z nejvýznamnějších oceánských proudů v našem klimatickém systému, protože usnadňuje výměnu tepla a dalších vlastností mezi propojenými oceány. Jak to přesně funguje, nyní zkoumají tuleni.

Dosud totiž není jasné, jakým způsobem proud přenáší teplo, zejména svisle z horní vrstvy oceánu do spodních vrstev a naopak. Tento proud je velmi turbulentní a vytváří víry podobné bouřím v atmosféře, které mají v průměru mezi 50 až 200 kilometry. Antarktický proud se navíc rozprostírá v nehostinné části světa, což z něj činí jeden z nejobtížněji pozorovatelných a měřitelných proudů.

Tuleni zastoupí vědce

Rypouš sloní, kterému vědci připevnili senzory na tělo, uplaval za tři měsíce skoro 5 tisíc kilometrů napříč arktickým cirkulačním proudem. Po celou dobu shromažďoval nepřetržitý proud dat, který poskytl nový pohled na to, jak se teplo pohybuje svisle mezi vrstvami oceánu v této oblasti. Vědci díky tomu mohou lépe pochopit například to, kolik tepla ze Slunce může oceán absorbovat.

Povrchová vrstva oceánu může absorbovat pouze omezené množství tepla, než nastanou procesy odpařování a srážení. Když fronty hlubokého oceánu vysílají na povrch teplo, teplo zahřívá povrchovou vrstvu a tlačí ji blíže k jejímu tepelnému prahu. Takže v oblastech, kde je tato dynamika přítomna, oceán není schopen absorbovat tolik tepla ze Slunce, kolik by jinak mohl.

Proč je to důležité

Vědci totiž zkoumají roli oceánu při kompenzaci účinků globálního oteplování absorbováním většiny tepla. Z prvních výsledků měření vyplývá, že jsme si dosud mylně mysleli, že oceány jsou schopny vstřebat mnohem víc tepla, než tomu ve skutečnosti je. Je ale ještě potřeba dalších měření a dalších tuleních pomocníků. Dále čtěte: Hrozivé výsledky nové analýzy klimatologů. Ze Země se již brzy stane rozpálený skleník.

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Plovoucí nemocnice vyrazily na pomoc s bojem proti koronaviru

Dům a zahrada

Bez motyky se neobejde žádný zahrádkář. Každý typ je ale vhodný k jiné práci

Cestování

Podceňované destinace, do kterých nemíří davy turistů, i přesto že jsou naprosto úchvatné

Zavřít reklamu