Lidé z oblasti Bornea mají unikátní schopnosti. Speciálně vyvinuté geny je odlišují od ostatních na planetě
Kolem ostrovů poblíž Bornea žijí lidé, kteří převážnou část svého života stráví na vodě. Lid jménem Bajau tvoří většinou rybáři, kteří všechen čas tráví buď na lodi, nebo pod hladinou. Tito lidé dokáží pod vodou uplavat desítky metrů do hloubky a zadržet dech na velice dlouhou dobu. Používají navíc velmi primitivní vybavení v podobě obyčejných plaveckých brýlí a kamenného závaží, pomocí kterého se do hlubin potápějí.
Odborníci na lidskou evoluci přišli před dvěma lety se zjištěním, že za zvláštními schopnostmi těchto mořských nomádů, jak se jim také někdy přezdívá, stojí přirozená lidská evoluce. Experti se léta nemohli shodnout, ale nyní přišli na to, že přirozený výběr v průběhu let způsobil u těchto lidí rozšíření genů, které pomáhají lépe přežívat při potápění do velkých hloubek. Nejvíce jsou tyto změny patrné na zvětšené slezině, díky které příslušníci lidu Bajau dokáží zadržet dech na několik minut.
Výsledky výzkumu se mohou ukázat jako velmi užitečné pro moderní medicínu. Lékaři věří, že budou moci lépe řešit problémy spojené s dýcháním. „Od lidu Bajau a dalších podobných skupin se toho můžeme dozvědět velmi mnoho, zejména o tom, jak lidské tělo reaguje na nedostatek kyslíku,“ uvedla hlavní autorka studie Melissa Ilardová z Kodaňské univerzity.
Již dříve bylo zjištěno, že zvětšenou slezinu mají také tučňáci, zejména ti, kteří dokáží dlouho plavat pod hladinou. Vědci pomocí ultrazvuku změřili sleziny 43 lidí z kultury Bajau a dalších 33 lidí, kteří žijí poblíž, ale patří ke kmenům živícím se zemědělstvím. Zjistili, že lidé Bajau mají slezinu až o padesát procent větší než ostrované. Vědce pak utvrdil zejména fakt, že slezina byla výrazně větší i u těch Bajauanů, kteří se nikdy nepotápěli, u dětí i u starců a také u obou pohlaví.
Genetické testy pak odhalily, že u této populace se častěji vyskytují některé varianty genů; většina z nich je zjevně spojená s biologickými změnami zodpovědnými za schopnost fungovat v prostředí bez kyslíku. Jedním z nich je forma genu spojeného právě s velikostí sleziny. Další je gen zodpovědný za maximální možné zúžení krevního řečiště – díky tomu se okysličená krev snadněji dostane k mozku, srdci a plícím.
Podle vědců se jedná o naprosto unikátní možnost pozorovat a zkoumat lidskou evoluci v moderní době. Většinu z lidské evoluce vědci znají z nejrůznějších objevů a zkamenělin. Nedávno dokonce využili prastarou DNA k důležitému objevu. Dále čtěte: (Je možné, že kolébkou lidstva nebyla Afrika, ale Evropa).
