Vědci zjistili, že gen pro krátký spánek, kterým disponují někteří úspěšní lidé, s sebou nese řadu předností

Někdo musí spát osm hodin, aby mohl druhý den fungovat, někomu stačí klidně jen polovina
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
22. října 2019 12:52 / Depositphotos
  3   0
Někteří lidé mají překvapivě nízkou potřebu spánku a dlouhodobě spí tak krátkou dobu, že by to normální smrtelníky záhy přivedlo na pokraj kolapsu. Dnes už se ví, že v pozadí této dispozice se skrývá účinek konkrétního genu. Jeho nositelům stačí k vyspání v průměru 6,25 hodiny spánku denně, zatímco zbytek populace potřebuje průměrně 8,06 hodiny.

Zvláštní gen objevili už před deseti lety (v roce 2009) vědci a určili, že jde o zajímavou variantu genu označeného jako DEC2. Nutno dodat, že tato mutace je však poměrně vzácná a zcela jistě nestojí v pozadí nízké potřeby spánku u všech přírodních nespavců.

I to je však důvod, proč pátrání po těchto genech pro krátký spánek tedy neustává. Letos v této oblasti publikoval ve významném vědeckém časopisu Neuron výsledky svého výzkumu tým vedený fyziologem Louisem Ptáčkem z University of California v San Francisku.

Thomas Alva Edison, Napoleon i Leonardo da Vinci

Lidé, kterým stačí málo spánku, jsou jakoby předurčeni k úspěchu. Historie poukazuje na to, že málo spali různí významní umělci, jako třeba Leonardo da Vinci, nebo vojevůdci, z nichž bývá zmiňován Napoleon Bonaparte anebo vynálezci jako Thomas Alva Edison. Málo spánku si dopřávají v současnosti i někteří špičkoví manažeři velkých nadnárodních firem.  Ne všichni ale proto, že by měli nízkou potřebu, ale jsou hnáni touhou po výsledcích. Proto – když pak mají chvilku času, většina z nich potřebu spánku kompenzuje pospáváním třeba o víkendech.  

Jisté ale je, že úspěšní lidé se skutečně rodí často právě z řad notorických nespavců. Stačí jim, když si zdřímnou jen pár hodin. K lidem, kteří spí jen málo, patří prý i poslední tři američtí prezidenti. Billu Clintonovi prý stačí spát jen pět nebo šest hodin denně, Barackovi Obamovi nejvýše šest hodin a většinou spíš ještě méně. Ani Donald Trump prý není velký spáč. K vyspání mu stačí jen tři až čtyři hodiny.

Nespornou výhodou je, že lidé, kteří disponují zmíněným genem DEC2, si nemusí k tomu, aby byli aktivní jako rybičky, pomáhat kofeinem a dalšími životabudiči. Prostě po pár hodinách na lůžku jsou odpočatí a energičtí stejně jako jejich méně šťastní kolegové po osmi hodinách spánku.

Genů nespavosti je víc

Na stopu dalšího „nespavého“ genu narazili vědci ze sanfranciské univerzity nyní též u rodiny, v které žijí tři generace s nízkou potřebou spánku. Ukázalo se, že ani jeden za tuto schopnost ale nevděčil uvedenému genu DEC2. Detailnější pohled na dědičnou informaci nespavců a její porovnání s DNA členů rodiny, kteří mají neredukovanou potřebu spánku, odhalilo něco nového: a to zvláštní variantu jiného genu, tentokrát nazývaného ADRB1.

Jedná se o gen, který pracuje s vysokou intenzitou v oblasti mozku, která má na starosti regulaci spánku a ustává v činnosti v době, kdy člověk upadá do fáze spánku označované jako non-REM. Zjednodušeně řečeno, zmíněný gen ADRB1 přestane pracovat v době spánku a ve fázi, kdy se nám nezdají sny.

Pokusy na laboratorních myších potvrdily, že aktivace těchto neuronů budí zvířata z hlubokého spánku. Změna genu ADRB1 usnadňuje neuronům regulujícím bdělost přechod do vysoce aktivního stavu.

Jelikož v mozku nositelů pozměněného genu ADRB1 převažují neurony zajišťující bdělost nad neurony zajišťujícími upadání do spánku, domnívají se vědci, že právě to je zřejmě důvodem, proč lidem s pozměněným genem ADRB1 stačí pouze výrazně kratší spánek,  aniž by trpěli projevy spánkové deprivace.

Zdravější nespavci?

Nutno doplnit, že osmihodinovou délku spánku si dnes ne každý může dovolit, ačkoli by ji potřeboval, poněvadž jeho organismus uvedené geny nemá. Mnoho lidí tak spí méně a chronický nedostatek spánku se u nich projevuje po čase závažnými zdravotními problémy. Patří k nim obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, některé typy rakoviny, stařecká demence, oslabení imunitního systému nebo kardiovaskulární choroby. To lidé s přirozenou nižší potřebou spánku neznají. Ve srovnání s většinovou populací se zdá, že k těmto zdravotním problémům jsou naopak odolnější.

A co víc - nositelé této zvláštní mutace bývají prý energičtější, optimističtější a snáze zvládají komplikované činnosti vyžadující soustředění na několik různých faktorů.  Kromě toho mají ještě i  vyšší práh bolesti, jsou odolnější k tzv. jet legu při cestování napříč časovými pásmy a možná prý dokonce žijí déle než jejich vrstevníci.

Proč to tak je, se dosud neví. Podle Louise Ptáčka se ale vědci dostávají na stopu tajemství souvislostí mezi spánkem a celkovým zdravím. Lidé s dispozicí ke kratšímu spánku spí zjevně mnohem kvalitněji a dobu spánku využívají efektivněji.

Bude to součást genového vylepšování člověka?

Nabízí se samozřejmě celá řada dalších otázek. Včetně té, zda se nespavá varianta genu ADRB1 neobjeví brzy na seznamů přání, která by někteří rodiče chtěli svým dětem splnit ještě před narozením cílenou úpravou jejich dědičné informace. Psali jsme také: Konec sexuálního rozmnožování? Většina dětí budoucnosti má vzniknout ve zkumavce.

Podle všeho to není otázka zcela mimo. Čínský vědec Jiankui He, který jako první upravil dědičnou informaci lidských embryí a přivedl tím na svět první geneticky vylepšené děti, dostával už tehdy nabídky ke spolupráci od klinik ve Spojených arabských emirátech nebo z klinik v USA. Podobnou úpravu dědičné informace lidských embryí a narození geneticky vylepšených dětí plánují i ruští vědci.

A tak lze jen velmi těžko uvěřit tomu, bude-li to možné, že by se v nabídce takových klinik neobjevila i objednávka na variantu zmíněného genu ADRB1.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

SpaceX testovala nové motory kosmické lodi pro přepravu lidí Crew Dragon

Dům a zahrada

Vyrobte si vánoční dekorace z jednoduché samotvrdnoucí hmoty

Cestování

Kam za předvánočními nákupy? Nabízí se Polsko, Německo, Anglie nebo i exotická Dubaj

Zavřít reklamu