Střídání suchých a mokrých roků v Česku skončilo. Jaké budou následky?

Zprávy o změnách klimatu nelze ignorovat
 Země a Příroda 
16. října 2019 18:52 / Depositphotos
  1   0
Říkávalo se, že příroda vždy nabízí na střídačku sedm suchých a poté zase sedm mokrých let. Nepříliš povzbuzující zprávou zemědělců ovšem je, že ty opravdu mokré roky už v Česku nepřišly dlouho. A tak se počítají ztráty.

Ačkoli se to někomu třeba nezdá, ti, co pracují s půdou, vše pozorují v přímém přenosu. A tak hlásí, že sucho letos zasáhlo Česko jako dosud v poslední době nikdy. V červenci byla u nás půda hluboce vyschlá na více než 70 procentech území republiky.

Každou dekádu je o 0,2 stupně Celsia více

Neděje se tak však jen u nás, jak asi tušíme. Trend potvrzují i aktuální měření NASA. Ta odhalila, že  od 50. let celosvětově stoupla teplota o 1,5 stupně Celsia. Jisté už také je, že posledních 5 let bylo v souhrnu všech měření nejteplejších za 140 let vůbec. Čtěte také: Globální oteplování může způsobit zmar lidské civilizace.

Oteplování planety je tak nesporný fakt, pokud volají po hledání řešení problémů zemědělci, nelze je podezírat z toho, že jsou hnáni jakýmikoli jinými pohnutkami a motivy než tím, jak si uchovat existenci. Ostatně nejen existenci zemědělců, bude-li klesat úroda, odrazí se to na životě všech.

Rtuť teploměru přitom stoupá poslední desetiletí nahoru o 2 desetiny stupně Celsia za dekádu. Pokud má někdo pocit, že to není mnoho, mýlí se. Postupně se tím prokazatelně mění klima na celé planetě, protože najednou jsou jiné deště. Když prší, většinou se tak děje méně často, ale vydatněji.

Horko přitom letos vysušilo pole u nás v Česku opakovaně – hned dvakrát. Poprvé na jaře, v dubnu, podruhé v červenci. To se projevilo v ještě větší hloubce, voda chyběla až do jednoho metru na víc než 70 procentech našeho území. Čtěte také: Zemědělství v posledních letech vyvolává obavy. Hledejme recept na řešení v minulosti, vyzývají odborníci.

Zavlažování velkých ploch nepřichází v úvahu

Problém se tak stává velmi palčivým. Zvlášť, když je jasné, že zemědělci samotní nemohou s vyprahlými poli dělat téměř nic. Zavlažování ve velkém u nás nepřichází v úvahu, poněvadž naše farmy na to nejsou technologicky ani finančně připravené.

Podle zemědělských odborníků bude třeba počítat do budoucnosti s jedinou cestou k nápravě. A ta povede k maximálnímu snižování nákladů. Třeba i pro případ, aby nakonec bylo možné pořídit zařízení, díky kterému se bude moci uskutečňovat plošné zavlažování. V některých družstvech či farmách uvažují také o tom, že postaví fotovoltaické elektrárny, aby se ušetřilo na elektřině.

Mění se plodiny, které se u nás pěstují

Vývoj klimatu se odrazí a už nyní někde odráží také na změně pěstovaných plodin. Na řadě míst se snaží zemědělci už pěstovat plodiny, které obstojí i při nedostatku vláhy. Zároveň už je většině z nich jasné, že je třeba udělat maximum pro to, aby se udržovala půda v přijatelné kondici. Odvrácenou stranou toho ale je, že se pěstují plodiny, které nepřináší tolik zisku jako dříve. A ty, co by ten zisk přinést mohly, se pěstují rok od roku méně, protože se na nich projeví negativně vliv změn počasí. Obecně se tak dá říci, že na většině míst je úroda nižší. Čtěte také: Příroda nám zatápí a život ve městech se může dramaticky proměnit.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

SpaceX testovala nové motory kosmické lodi pro přepravu lidí Crew Dragon

Dům a zahrada

Pobíhají vám v koupelně rybenky? Zjistěte, jak se jich co nejdříve zbavit

Cestování

Po sotpách lidské tragédie. Osvětim a další smutná místa naší planety se těší mimořádné oblibě

Zavřít reklamu