Pokud budeme planetu dále zatěžovat, spustí se dominový efekt oteplování
Mezinárodní vědecký tým složený s expertů z Německa, Dánska a Austrálie zveřejnil novou studii, která se zabývá otázkami zemských procesů jako je odtávání permafrostu, úbytek metan hydrátů z oceánského dna a rezervoárů uhlíků. Z této studie vyplývá, že se klimatická situace na Zemi může dostat do bodu, kdy se spustí takzvaný dominový efekt, jenž způsobí další silné oteplení.
„Tyto rozdílové prvky mohou potenciálně fungovat jako řada dominových kostek. Jakmile jednu shodíte, posune Zemi směrem k další,“ uvedl spoluautor studie Johan Rockström, který je předním světovým odborníkem na klimatické mechanismy zpětné vazby oteplování.
Vědci tak dospěli k jednoznačnému závěru: ani dodržování Pařížské klimatické dohody, která limituje teplotní nárůst na dva stupně Celsia, nemusí zabránit tomu, aby se ze Země stal skleník. Globální teplotní průměry se dnes pohybují o stupeň nad hodnotou před průmyslovou revolucí a narůstají tempem 0,17 stupně za deset let. Podle expertů jsou jejich závěry více než pravdivé.
Podle studie je spuštění dominového efektu již dnes „na hraně“ a může být velice složité tuto blížící se událost zastavit. Pokud by tato situace skutečně nastala, mnoho míst na planetě se stane neobyvatelnými a teplotní nárůsty ovlivní životy miliónů lidí.
Řada procesů dominového efektu je podle vědců již spuštěna, ale zatím nepůsobí větší škody. Jako příklad uvádí jeho tým tání grónských ledovců, které by narušilo Golfský proud, což by vedlo ke zvýšení hladiny oceánu a hromadění tepla v Jižním oceánu. To by zase znamenalo rychlejší tání antarktických ledovců. Obavy z tohoto scénáře zvyšuje jiné nedávné zjištění o Golfském proudu, který je podle vědců nejslabší za posledních 1600 let. Dále čtěte: (Nové poznatky ke změně klimatu. Vědci ví, co nás v nejbližších letech čeká).
