Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Britskými vědci objevený enzym má kromě urychlení procesu rozkladu ještě jednu velkou výhodu. Plastové hmoty totiž dokáže rozložit na základní složky, které se dají znovu využít na výrobu plastových výrobků.

Současný proces recyklace je mnohem méně efektivní. Plast každou recyklací ztrácí své vlastnosti a materiál lze postupem času použít na stále méně kvalitní výrobky. Z lahví se tak časem stanou vlákna do koberců a nakonec skončí na skládce. Objev by také mohl pomoci při řešení celosvětového problému s narůstajícím plastovým odpadem.

Zmutovaný enzym se vědcům podařilo vytvořit při výzkumu bakterie, kterou v roce 2016 objevili na skládce v Japonsku. Vyvinula se přirozeným způsobem tak, aby požírala plast. Bakterie Ideonella sakaiensis využívá speciální enzym nazvaný PETáza, díky kterému získává živiny z PET plastů.

„Doufáme, že se enzym bude využívat k tomu, aby rozložil plast na původní činitele, ze kterých pak bude možné opět plast vyrobit. To znamená, že nebude potřeba těžit další ropu a sníží se i množství plastu v přírodě,“ uvedl vedoucí projektu profesor McGeehan.

Každou minutu se na světě prodá přibližně jeden milion plastových lahví a jen 14 procent z nich se recykluje. Zbytek často končí v oceánech a znečišťuje pak i ty nejodlehlejší kouty planety a ohrožuje životy zvířat a tím pádem i lidí, kteří jí mořské plody (čtěte: Znečištění oceánu je katastrofické. Plasty v sobě mají téměř všechny ryby).

Enzym by mohl pracovat spolu s extremofilními bakteriemi, které přežijí teploty nad 70 °C, což je teplota, při které se PET plasty taví. Právě v takových podmínkách by se měl plast rozkládat desetkrát až stokrát rychleji. Je ale nejdříve potřeba účinky posoudit globálně, aby se lidé vyhnuli riziku, že nová technologie sice vyřeší problém s plasty, ale například zvýší emise skleníkových plynů.