Špatný hromosvod je horší než žádný aneb Jak se ochránit před intenzivními bouřkami
Ročně zasáhne Českou republiku v průměru 14 bouřek, rekordní byl v tomto ohledu rok 2007, kdy se meteorologové dostali na maximální počet bouřek již v srpnu. Blesky, které bouřky doprovázejí, jsou přitom častým zdrojem škod na majetku, ale i na zdraví. Jak se proti nim chránit?
Teplota uvnitř blesku dosahuje až 30 000 stupňů Celsia
Hlavním důvodem nebezpečí bouřek jsou všudypřítomné blesky. Ty se označují jako silné elektrické výboje vzniklé v atmosféře. Jednoduše řečeno se jedná o zkrat mezi mrakem a zemí.
Blesky jsou nebezpečné hned z několika důvodů. Uvnitř i na okrajových částech blesku dosahují teploty až několika tisíc stupňů Celsia. Dále zde vznikají velké přepěťové impulzy, které způsobují škodu na elektrických a elektronických spotřebičích. Vysoké napětí navíc způsobuje škody na zdraví.
Napětí 10 až 50 mil. voltů
Proud až 50 tis. ampér
Teplota uvnitř výboje 30 tis. °C
Trvání blesku ¼ sekundy
Roční počet bouřek na zeměkouli cca 16 mil.
Pravděpodobnost zásahu člověka bleskem 1: 3 000 000
Denní průměrný počet úmrtí na úder bleskem 10 lidí
Některé domy bez hromosvodu nezkolaudujete
Proti bleskům chrání domácnost hromosvody – tedy správně řečeno vnější systém ochrany před bleskem, jak ho označuje norma ČSN EN 62305 – Ochrana před bleskem.
Hromosvod při zásahu bleskem svede elektrický výboj do země, kde dojde k jeho rovnoměrnému rozprostření. Ochranných soustav existuje hned několik typů a dělí se podle typů vedení a umístění na budově.
Výše zmíněná norma označuje i typy budov, které bez hromosvodu nezkolaudujete. Patří mezi ně především nemovitosti vystavěné na návrší, školní a zdravotnická zařízení, velké průmyslové objekty a činžovní domy, kde při zásahu hrozí velké škody na majetku.
Důležitá je i vnitřní ochrana
Hromosvod chrání budovu pouze zvenčí. Jak jsme zmiňovali, blesky doprovází vysokofrekvenční impulz, který poškozuje elektrická zařízení v domácnostech.
Škodám na televizi nebo ledničce zabrání přepěťová ochrana. Stejně jako u hromosvodů ale jejich instalaci svěřte odborníkům a nechte je pravidelně kontrolovat – u běžných objektů minimálně jednou za pět let, rizikové objekty kontrolujte jednou za dva roky.
Co když hromosvod nemám?
Může se stát, že hromosvod mít nemusíte, ale uvažujete o jeho pořízení. V tomto případě je důležité už to, že si uvědomujete jeho nutnost. V žádném případě nečekejte a kontaktujte nejbližší firmu, která se instalací hromosvodů zabývá.
Instalace hromosvodu není nákladná záležitost – středně velký dům pokryje i půjčka 50000 korun, pokud nemáte našetřeno a potřebujete hromosvod zařídit opravdu nutně. S malým domem se ale vejdete i do 20 tisíc.
Hrozbu poškození majetku elektrickým proudem nepodceňujte. Instalace a platné revize hromosvodů patří mezi zásadní věci, které pojišťovny v případě likvidace škod způsobených bouřkou vždy kontrolují.